- 21.část -

108 13 3
                                    

,,No tak.. My jsme se spolu vyspali. Asi si myslíš, že je to toho Petra, ale nejspíše je moje." řekl s naprostým klidem. ,,Cc...Cože? A to jsi mi to nemohl říct dřív?" ,,Promiň!" ,,Vypadni!.. Okamžitě vypadni!" zařvala jsem na něj a on odešel. Já jsem z toho byla úplně mimo a vůbec jsem nevěděla co dál.

,,Ahoj lásko." ozvalo se od dveří. ,,Ahoj." Zavolala jsem na Petra z kuchyně. Vařila jsem něco k večeři a Petr ke mně přišel a pohladil mi břicho. Ucítila jsem jak mi po tváři pomalu stéká slza. Petr se na mě podíval a zeptal se: ,,Je všechno v pořádku?" ,,Jo.. Vše.. V naprostým." Petr se na mě usmál a utřel mi slzy z tváří. Večer jsem nemohla usnout a Petr mi položil úplně tu stejnou otázku, jako před několika hodinami v kuchyni. ,,Je všechno v pořádku?" ,,Ne.. V pořádku není absolutně nic." ,,A co se děje?" ,,Jak jsem byla na tom Slovensku, tak jsme byla s jedním klukem v baru a to dítě je asi jeho. Promiň, já jsem to nevěděla." Petr se nezmohl na slovo jak jsem se koukala ten Petrovo smutný, tak se mi do očí vlily slzy. ,,Mám odejít?" zeptala jsem se ho. Petr opět nic neřekl, lehl si a otočil se ke mně zády.

Ráno jsem si vzala do kabelky několik potřebných věcí a odešla jsem. Šla jsem k mojí kamarádce a několik dní jsem u ní přespala. Po třech dnech jsem se vrátila zpět domu a první co jsem uviděla, když jsem vstoupila do dveří, byl Petr, který seděl u stolu a byl jako tělo bez duše. ,,Kde jsi byla?" zeptal se hrozně smutně a já jsem mu odpověděla: ,,U kámošky.." Sbalila jsem si dalších pár věcí a znova jsem odešla k té samé kamarádce. Když jsem k ní dorazila, tak jsem dostala SMS od Petra.

Petr: Proč jsi odešla?

Katka: Chci ti dát čas.

Petr: Čas na co?

Katka: Na to, aby jsi si rozmyslel, jestli semnou chceš být nadále nebo ne.

Petr: Jasně, že chci. Jo mrzí mě, že to dítě není moje, ale miluju tě. Nechci, aby jsi odešla.

Katka: Opravdu? Tak já se tedy vrátím. A jak to, že ti to nevadí?

Petr: Každý může udělat chybu. Taky už jsem jich plno udělal. Vím, že ty za to nemůžeš.

Katka: Jsi hodný.. Nejlepší člověk, které jsem si mohla přát. Už se vracím domů.
Když jsem přijela, tak jsem u dveří ucítila velmi příjemnou vůni. Malinovo- tvarohové koláčky. Další Petrovo dokonalý výtvor.

O několik dní později, semnou šel Petr na prohlídku, která dopadla...

A Dream Come True.Kde žijí příběhy. Začni objevovat