- 17.část -

106 12 2
                                    

Když jsme se konečně dostali ke mně domů, tak jsme si lehli a trochu si odpočinuli. Petrovi se chtělo spát, ale musel na natáčení. Já jsem se tedy trochu prospala a poté jsem začala vybalovat Petrovi věci. Dala jsem jeho oblečení do mé poloprázdné skříně.
Další den se konala autogramiáda Slzy v Českých Budějovicích.
,,Pojedeš taky?"
,,Jestli chceš?"
,,Jasně, že chci!" řekl Petr a šel do auta. Já jsem si převlékla z pyžama a vzala jsem si make- up a všechny potřebné věci na můj obličej. Nalíčila jsem se v autě.
Lukáš si pustil něco do sluchátek a já jsem di povídala s Petrem. Dojeli jsme na náměstí kolem druhé hodiny a šli do Music Centra, kde se konala autogramiáda. Na pult jsme dali CD, trička, náramky a plakáty. Venku bylo čím dál víc fanynek a fanoušků, kteří netrpělivě čekali, než vše začne. Potom Petr a Lukáš vyšli ven a zazpívali Lhůtu záruční, Celibát a Pouta.
Vrátili se dovnitř a začali se podepisovat. Byla jsem tam přibližně do osmi.
,,Pojedeš s námi do Brna?" zeptal se mě Lukáš.
,,No nevim. Asi pojedu zpět do Prahy. " odpověděla jsem mu.
Po chvilce mi Petr nabídl věc kterou jsem přijmula.
,,Tak přespi u mojí mamky."
,,Tak jo! Jestli jí ti tedy nebude vadit."
Dojeli jsme s Peťovo mamce, která byla ráda, že tam budu. Filip na počítači doslova pařil hry a já jsem pomohla s večeří. Uvařili jsme jenom špagety s omáčkou a masem. Dali jsme večeři na stůl a já jsem došla pro Fílu. Najedli jsme se a já jsem se šla umýt a lehnout si.
Ráno, kolem šesté mě budil Filip.
,,Vstávej,vstávej,vstávej..." zopakoval to asi tisíckrát a poté jsem na něj vykřikla: ,,Co je?"
,, Ahoj!" řekl s úsměvem na tváři. ,,Potřebuješ něco?" zeptala jsem se rozespale a koukala se na něj."
,,Ne, už jdu so školy pa," řekla a odešel.
Já jsem zakroutila hlavou a spala dál. Vzbudila jsem se kolem desáté a šla se projít po Budějovicích. Když jsem šla kolem řeky, tak za mnou přiběhly nějaké holky, ale já jsem se je ignorovala. Šla jsem domu a jela jsem zpět do Prahy.
Přišla jsem do mého bytu a šla rovnou do koupelny. Tam jsem uviděla napuštěnou vanu plnou lístků z růže a okolo svíčky. (V tu chvíli mi ještě nedošlo, že je Petr v Brně na autogramiádě.
Myslela jsem si tedy, že to připravil Petr, a proto jsem se svlékla a vlezla jsem si do vany. Po chvíli jsem uslyšela někoho přicházet.
,,Ty jsi hodný, že jsi tohle udělal." řekla jsem, aniž bych se na dotyčného koukla.
,,Nemusíš děkovat." řekl a já jsem byla velmi zaskočená.
,,Pavle?! Co tady děláš? Co to má znamenat?"
,,Připravil jsem ti to, protože se mi líbíš a mám tě rád." řekl a pohled namířil na moje prsa.
,,Nech toho. Je to hezký, že mě máš rád, ale já miluju Petra." ,,Vypadni!" ještě jsem dodala a Pavel odešel pryč. Když jsem vylezla z vany, tak jsem si lehla do postele a začala si číst moji oblíbenou knížku jménem: "Na vlastní kůži". Poté jsem jenom čekala než Petr dojezdí všechny autogramiády a vrátí se domu.

A Dream Come True.Kde žijí příběhy. Začni objevovat