Jen dopis a nic víc? (KnB Fanfic)

5. Část

Jak jsem slíbila, zde je další kapitolka. Za ten konec mě asi budete nenávidět. xD
No, přeju hezké počtení. :3
*****
"Kise?" zaslechla jsem Kagamiho hlas. I ostatní hráči Seirinu si začali něco mumlat. Ten kluk, asi Kise jim něco s úsměvem řekl.
"Promiň Kagami ale nemohli by jsme už jít?" zeptala se Kurome, která mě pořád držela. Asi se bála abych nespadla ještě někam.
"Yeah. Kise jdeš s námi?" zeptal se Taiga a Kise přikývl. Pak ale přešel ke Kurome a vzal jí kolem ramen. Ta se začervenala a vytrhla se mu. Neměla ráda když se jí někdo dotýkal. Rychle mě popadla a následovala Seirin, který už vyrazil.
"Hoj! Matte!" zaslechly jsme Kiseho, ale obě jsme ho ignorovaly.
"Je hezoučký, ne?" špitla mi Kurome do ucha.
"Hooo... Líbí se ti, že?" řekla jsem.
Když jsme došli ke stadionu zahlédla jsem velkého fialovovlasého kluka vedle kterého šel menší černovlasý. Na okamžik jsem měla pocit, že je to Himuro ale pak oba zmizeli ve vnitřku budovy. My tam zašli taky a sedli si na tribunách.
"Kdo vlastně hraje?" zeptala jsem se Kurome.
"Yosen," řekl Kagami.
Zápas zatím začal. Sledovala jsem jak nějaký černovlásek rychle prokličkoval mezi všemi protihráči a dal koš. Bylo to velmi rychlé.
*Umět takhle hrát basket....*
Vzdychla jsem. V myšlenkách jsem se vrátila k tomu jak se mě Himuro snažil naučit hrát.
***
"Stoupni si sem, pokrč nohy a vystřel." radil černovlásek a podal míč drobné hnědovlasé dívce. Ta se napřáhla a vystřelila. Míč se odrazil od obruče.
"Kruci... Už zase..." povzdechla si a sedla na lavičku. Černovlasý kluk k ní přišel a objal ji.
"Ne každý je basketbalista." usmál se a dal jí pusu na čelo. Ta se začervenala a skryla se za závoj hnědých vlasů.
***
"Kat, posloucháš mě?" šeptla Kurome a já sebou trhla. Úplně jsem se ponořila do vzpomínek a nevnímala.
"Promiň, co jsi říkala?"
"Už zbývá poslední čtvrtina,"
"Co?" Podívala jsem se na skóre. 134:0. Bylo to neuvěřitelné. To se jim fakt nepovedl ani jeden koš?
Za chvíli byl konec. Potom co Yosen měl tak drtivou převahu, to ani nemohlo skončit jinak než vítězstvím. Všichni začali jásat. Nesnáším hluk a tak jsem se omluvila a šla chvilku na vzduch. Na chodbě jsem potkala nějaké kluky. Něco na mě pokřikovali. Byla jsem ráda,že jim nerozumím. Chtěla jsem je obejít, ale jeden z nich mě přitiskl na zeď.
"Don't touch me," zavrčela jsem a dupla mu na nohu. Myslela jsem, že mě pustí, ale neudělal to. Jen syknul.
"Cizinka, co?" řekl a pohladil mě po tváři.
"Stop it!" křikla jsem a snažila se vykroutit.
"Hoj!" Někdo křiknul a mě z toho hlasu polil studený pot, "Catherinne? Is that you?"
"H-Himuro..."
******
Taaaaaakkkkk...... Co si myslíte? Děkuju za hvězdičky a komentáře a mějte se skvěle!
:3
~~ Ruuna