Poděkování + malá zajímavost a překvapení :))

3.1K 232 32
                                    

Tímto bych ráda poděkovala všem kteří Hledanou četli :) dotáhli jste mě až na #1 a za to si vás neuvěřitelně vážím :) vždycky jsem se chtěla stát spisovatelkou, a teď si tak skoro připadám - a to jen díky vám. Měli byste si zatleskat. No, jen do toho! Tleskáte? Já vám totiž tleskám.

Také děkuji těm několika nejaktivnějším čtenářům :D dali jste mi vote snad na každý díl a máte velkou zásluhu na umístění Hledané :) 

Děkuju taky svojí kamarádce TSP (Cajdě, Ouškovi, Parabatai....), za to, že mě donutila to dopsat. Bavilo mě tě ničit, Kačko ! :D Mimochodem, měli byste jí poděkovat taky - to ona mi vždycky poradí, když si nevím rady, jak pokračovat a pokaždé, když mám nějaký nápad, nejdřív ho musí schválit ona. Taky má zásluhu na tom, že si Destiny nakonec vybrala Felixe :D

A nakonec musím poděkovat mému úžasnému mozku, který se z toho věčného vysedávání u počítače v době, kdy bych měla dávno spát (1:00 - 3:00) nezbláznil a snažil se spolupracovat. A to jsem si myslela, že ta potvůrka v hlavě je mi naprosto k ničemu.

A slibovaná zajímavost?

Tenhle příběh je založený na mém snu.

Přesně tak, i když je mezi zmíněným snem a Hledanou pár odlišností. Prostě jsem usnula a v noci se mi zdálo, že je svět zničený a jen já ho můžu zachránit tím, že spustím nějaký záhadný stroj. Utíkala jsem hodně daleko, a když jsem se vrátila domů, celá moje rodina byla mrtvá (první odlišnost - v Hledané přežila Jilly). Rozhodla jsem se, že nakonec stroj spustím, i když je to nebezpečné (druhá odlišnost - Destiny by něco takového nikdy neudělala). Stroj byl celkem malý (třetí odlišnost - v Hledané byl obrovský) a spustit se mi ho podařilo bez toho, aniž bych umřela (největší odlišnost ze všech :D dlouho jsem váhala mezi dvěma konci, jestli Destiny přežije, nebo ne).

A protože mám špatné svědomí, že jsem vás takhle utrápila Destinyinou smrtí, máte tady malý bonus :D

Co by se stalo, kdyby Destiny přežila?

Načítání konečně dospělo ke stovce. Rukou, kterou jsem měla položenou na scanneru, se mi do těla šířilo teplé brnění. Svět se třásl v základech. Od stroje se začala vzduchem šířit namodralá chemická látka, něco mezi plynem a kapalinou. Trochu jsem jí vdechla a rozkašlala se. Chutnala jako nějaký kov.

Počkejte minutku.

Já žiju!

Podívala jsem se z okna. Pře mýma očima se obloha vyjasnila a zmodrala tak krásně, jako už dlouho ne. Listy stromů zezelenaly a tráva začala znovu rašit. OOL dokázala, že sliby plnit umí.

Otočila jsem se na své přátele. Naplňovala mě radost z toho, že jsem neumřela. Moje nohy mě nesly k Felixovi. Přitiskla jsem mu rty na ty jeho a políbila ho tak, jako ještě nikdy ne. Vždycky si vyberu jeho. Tiskl mě k sobě, jako kdybych se měla rozpadnout v prach. Když jsem se odtáhla, na tváři se mu leskly slzy. Brečel štěstím.

Jeremy byl jako opařený. Maličko jsem se zastyděla.

"Promiň mi to. Nechtěla jsem ti ublížit."omlouvala jsem se mu rychle. Se sevřenými rty přikývl. Obejmula jsem Rhondu, Charlotte a Jilly a když jsem se snažila obejmout i jeho, mírně zavrtěl hlavou.

A co se vlastně stalo potom?

Rhonda se znovu stala vůdkyní AL, ale donutila ji nebýt tak agresivní. Koneckonců, hlavní důvod, kvůli kterému proti OOL bojovali, bylo spuštění stroje, a to už je teď pryč. Beryll byla donucena odejít do vyhnanství za zneužívání své funkce. (pozn. autora - jedna z věcí, které se nezměnily)

Jilly a Jeremy se tři roky po tom, co byl stroj spuštěn, dali dohromady a založili rodinu. Jeremy teď pracuje na úřadě a Jilly je učitelka. Spolu mají malého chlapečka jménem Mike, ale říkáme mu Mickey. Pojmenovali ho po našem otci.

Charlotte dál pracovala v AL a zachraňovala opuštěné děti a sirotky. (pozn. autora - další věc, co se nezměnila) O tři roky později si vzala vojáka AL jménem Daniel Williams.

Bendifield zemřel přesně rok poté, co byl stroj spuštěn a s jeho odchodem se rozpadla i OOL.

Já si (samozřejmě) vzala Felixe, ale čekala jsem dlouho. Pět let po téhle události jsme si konečně řekli ano a byli z nás manželé. Felix dál pracuje jako voják AL a já jako pravá ruka Rhondy.

Všichni máme své místo. Víme, kam a ke komu patříme. A takhle to má být.





Jenom vás chci upozornit, že platí ten původní konec. :D ale nemohla jsem vás nechat smutné, ne?

A na závěr tady máte několik faktů:

Destinyino jméno nebylo vybráno náhodou. Pro ty, kteří neumí dostatečně anglicky, destiny znamená v angličtině osud. Destiny byla osudem zničené Země.

Původně měl být Felix ten veselý a Jeremy jeho opakem.

Kdyby Tilly nezemřela, jednou by převzala vedení AL, pokud by se do té doby tahle organizace nerozpadla.

Když tenkrát Rhonda odešla z úkrytu, vrátila se zpět k zničenému velitelství a pohřbila svou dceru.

Carter (o kterém není v konci ani slovo) spáchal sebevraždu poté, co byla Destiny převezena na Aljašku. Celou tu dobu se mu líbila ona, ne Jilly.

Beryll ve vyhnanství nevydržela ani měsíc. Roztrhala ji divoká zvěř.

Felix a Destiny neměli žádné dítě.

A tohle byl už doopravdy konec. Žádná after story nebo druhý díl se nechystá. Ještě jednou vám všem děkuju a uvidíme se v jiném příběhu. Loučím se s vámi a tady máte odkazy na moje ostatní příběhy:

HAPPY BOY

https://www.wattpad.com/story/53961044-happy-boy

„Znáte také někoho, kdo vám neskutečně pije krev už jen tím, že dýchá? Já určitě. Jake Daniel byl veselý kluk z mého ročníku. Na tváři mu věčně hrál usměv a dokonce i v nejvážnějších chvílích dokázal rozesmát úplně všechny. Strašně rád si prohrabával prsty svoje husté plavé vlasy. Nesnášela jsem ho."

HALF DEAD

https://www.wattpad.com/story/49508598-half-dead

Tsuki je mrtvá. Nebo spíš je o tom přesvědčená, dokud neztratí paměť. Jak to bude dál?

Pozn.  half dead after story je dočasně pozastavena ;)

JACK

https://www.wattpad.com/story/49809877-jack

Jednodílná povídka z prostředí Londýna, z doby, kdy se každý bál jednoho jména.



HledanáKde žijí příběhy. Začni objevovat