Hledaná

Devatenáct

Ráno, když jsem se vzbudila, mě na moment pozastavil fakt, že Felix s Jeremym spí u nás v pokoji. Pak jsem si vzpomněla na předchozí noc a usmála se.

„Děcka, vstávejte! Dnes máme na programu důležitou věc, tak ji neprospěte!" Beryll vtrhla k nám do pokoje jako velká voda. Nezaklepala ani o sobě nedala vědět. Když jí padl zrak na chlapce, její obočí vyletělo až k nebesům, na nic se ale nezeptala.

„Rhonda nás nechala spát, do kolika jsme chtěli."namítla Charlotte.

„Já ale nejsem Rhonda."

„To teda nejste."zamumlala jsem si pro sebe, ovšem ne dost potichu. Otočila ke mně hlavu a přimhouřila oči. Měla jsem dojem, že se mě snaží rozpustit pohledem.

„Dávej si pozor na pusu."řekla potichu a odešla.

„Řeknu vám, ta ženská je děsivá." Charlotte si promnula oči. Vyhnala kluky, abychom se mohly převléknout, a všichni čtyři jsme se odebrali do kuchyně na snídani. Samozřejmě, Beryll nebyla vůbec v ničem jako Rhonda (kromě autority, ta vyzařovala z obou nastejno), a proto na nás žádné jídlo na stole nečekalo. Zatímco Charlotte dělala kafe, já připravovala vajíčka. Nakonec měl každý z nás dvě míchaná vejce a šálek kávy.

Beryll se zavřela u ní v pracovně společně s celým novým vedením sestávajícím z pěti lidí, včetně ní. Nabídla jsem se, že po snídani umyju nádobí a Jeremy řekl, že mi pomůže. A tak, když se Charlotte s Felixem odebrali nahoru, vtiskla jsem mu do ruky utěrku a začala omývat talíře a hrnečky houbičkou a následně je oplachovat. Byla to příjemná, domácí rutina, při které jsem snadno zapomněla na celičkou svou situaci. S Jeremym bylo příjemné si povídat a já se cítila pohodlně.

„A jak vypadá tvoje sestra?"zeptal se mě, když se rozhovor stočil k našim rodinám.

„Jako já, ale o hodně krásnější."

„To už snad ani nejde."

Usmála jsem se. „Věř mi, já jsem jen její chabý otisk. Všechen půvab a krásu dostala do vínku ona."

Nastalo chvilkové ticho, při kterém jsem stihla umýt tři talíře, než ho prolomil Jeremy. „A...ty tam u sebe doma máš nějakého...přítele?"

„Ne, nemám. Každý pálil za Jilly."zasmála jsem se. Já hloupá, netušila jsem, kam tím míří.

„A máš nějaký svůj vysněný typ?" Zamyslela jsem se. Ať jsem přemýšlela jakkoli, vždy mi v mysli vyvstal obrázek černovlasého svalnatého chlapce s neuvěřitelně zelenýma očima.

„Ani ne." Raději jsem mu maličko zalhala. „A ty?"

„Já ano. Dokonce jsem našel i někoho, kdo mojí představě vyhovuje."řekl potichu.

„A kdopak je ta šťastná?"

Místo odpovědi mě políbil.

Vlastně mi jen vtiskl rychlý polibek na rty, ale já se nebránila. Ohromeně jsem na něj zírala. Něco v mém nitru na mě křičelo, že zrazuji Felixe, ale ten hlásek rychle zmlkl. Felix je můj dlouholetý kamarád. Je vyloučeno, že bych s ním něco měla. Naopak Jeremy...blonďatý, svalnatý, milý... Navíc jsem neměla v citech k němu jasno.

Potíž je v tom, že ani v těch k Felixovi.

Ještě, než jeden z nás stačil něco říct, se otevřely dveře pracovny.

„Potřebuji, abyste všichni čtyři přišli na poradu. Hned."nařídila nám Beryll a naprosto ignorovala fakt, že je ke mně Jeremy až podezřele blízko nahnutý.

„Dojdu jim to říct. Domyješ to, prosím?"zeptala jsem se Jeremyho hlasem poskakujícím mezi tóny. Byl plný překvapení.

Zatímco jsem stoupala po schodech, moje mysl pracovala na plné obrátky. Bylo by to tak správné? Jeremy byl přece můj osobní hrdina, ten, který se o mě staral ve vězení. V téhle rovnici hrál za dobro. Ale i když mě to k němu táhlo, druhá část mě se toužila přidat k opačné straně. K Felixově straně.

Potřásla jsem hlavou. Proboha, jak to přemýšlím? Měla bych se začít chovat dospěleji, jsem celosvětově hledaný člověk, který nemá čas na takové marnivosti jako je vztah.

V našem pokoji dosud ležely deky a polštáře kluků, Felix tam ale nebyl. Charlotte ležela na posteli a dívala se do stropu, jako kdyby bílá barva byla to nejzajímavější na světě.

„Beryll nás chce dole, v pracovně. Máme jít hned." Kývla na souhlas a zvedla se. Vydala jsem se hledat Felixe. Byl v jemu přiděleném pokoji a v ruce držel něco, co vypadalo jako kousek papíru. Když jsem vešla, hned ho schoval do kapsy.

„Beryll chce, abychom se zúčastnili jednání. Teď."

„Už jdu."

„Felixi?"

„Hm?"

„Chybí ti domov?"vypadlo ze mě. Už dlouho jsem se ho na to chtěla zeptat.

Zahleděl se na mě, ale skoro jako kdyby viděl skrz moje tělo, na mě se nesoustředil. V jeho výrazu obličeje byl vepsán neskutečně hluboký smutek a žal. „Jistě, že ano." Víc jsem z něj nedostala.

V pracovně byl dlouhý stůl s pěti židlemi. Čtyři po stranách, jedna v čele. Na ní seděla Beryll. Postavili jsme se proti ní a čekali.

Odkašlala si. „Takže, chtěla bych vás seznámit s mým plánem. OOL sužuje tenhle svět už dost dlouho. Je načase, abychom podnikli protiútok. A to teď uděláme. Asi čtyři hodiny odsud je město Michigan, kde se nachází výcvikový tábor nejmladších vojáků. Nemají dost zkušeností, budou jednoduchá kořist. Dostaneme se do jejich vysílací místnosti a pošleme veliteli OOL malou zprávu. Zajmeme dva nebo tři jejich vojáky a převezeme je do Chicaga. Moji známí v médiích se postarají, aby o tomhle pochybení obrany věděla celá země. Lidé začnou přestávat věřit v nedotknutelnost OOL a začnou se bouřit."

Prohlédla jsem ji. Bylo to jednoduché, uměla svůj plán dobře vyložit tak, aby zněl tak nějak vznešeněji, jako by měl vyšší záměr. Ale ne. Chce jenom utvrdit svoje vedení v AL. Vtrhne na nepřátelskou půdu a odvede několik jejich příslušníků. Budou v její moci. Členové AL k ní budou vzhlížet jako k nějakému superhrdinovi a poslechnou ji na slovo. Kdyby se Rhonda vrátila, Beryll ji na post velitele nepustí.

„Bude to nebezpečné. Zmobilizujeme všechny své síly a zapojíme i členy z odlehlejších končin země. Je jisté, že OOL se bude bránit tak zuřivě, že někteří přijdou o život. Přesto chci, aby se zúčastnili všichni. I vy."podívala se na Charlotte, Jeremyho a Felixe. Pak se její pohled přesunul na mě. „Tebe nevyjímaje, Destiny. Ty budeš bojovat také."

Momentálně je 1:01 a mě se nechce spát :D možná je to tím, že mám spoustu nápadů, jak by se to mohlo odvíjet dál, a prostě je nemůžu nechat být. Každopádně, co říkáte na Beryll? Máte ji rádi, nebo ne? A (otázka spíš pro holky :D) team Jeremy nebo team Felix? :D dejte mi vědět ;) mimochodem, děkuju vám za neuvěřitelných 1,6K a to, že se stále držíme na #1!! Vyrážíte mi dech a děláte mi radost :) každý den se těším na vaše voty a comenty :)) ale teď už je čas jít spát :D dobrouu