#Model

437 27 1
                                    

"Vy jste Gerardovi..??" Přifaří se k nám nějaký černovlasý profesor. Vypadá znale. Sexy, jak by řekla má drahá spoluabsolventkyně kurzu pro mladé kreslíře.

"Koho, že..?" Tážu se, aby nevypadalo, že jsem si ještě společně s Lynz vyhledával tvorbu a taky osobní fotografické výtvory našeho třídního. Gerarda. Gerarda Waye, když už jsme u toho.

"No, pana profesora Waye..??" Zakončí oznamovací větu otazníky černovlasý.

"..jo, my jsme jeho." Založím si ruce na hrudi a sklopím pohled směrem mým krásným červeným teniskám s obrázky mimozemských občanů vesmíru, abych zakryl svůj perverzácký úšklebek. Hah. Kéž by jeho. Ne, jenom jeho student.

"Tak další hodinu máte se mnou.." mrkne na děvčata po mých bocích. Ty se zachichotají a jelikož je obědová pauza, dost z nich má problém všechen ten rádoby dietní obsah jejich úst nevyflusat fešákovi na jeho šedivé army triko. Bohužel o mě ani tím pohledem nezavadí.

"A jak ho oslovujete, když ho neoslovujete Gerarde??" Koukne na mě profesor figurální kresby, protože žádná z děvčat se z jeho šarmu nezmůže na slovo. Bude to zřejmě šprýmař. Ne, jako chladný Way.

"No, my ho neoslovujeme vůbec.." radši. Zakmitám rameny.

"Ty, hele, Gerarde, říkají ti Gerarde??" Zakřičí s úšklebkem na našeho 'třídního' přes celou chodbu, jako by věděl o obětech, které pana profesora oslovily 'Gerarde'. Asi už vím odkud se vzaly ty hanebné obrazy dívek a jejich příslušenství..
Prase. Tohle svět internetu vůbec neměl nikdy spatřit. Sice je to páni promakané. Ale.. no, já bych tohle moc nevystavoval.

"Ehh.. co?!" Přižene se s kopou paírů pro skupinu C. Vypadá jako komiksová postavička. Hodně roztomilá postavička. Černé, dlouhé vlasy, volnější triko, naopak hodně, hodně úplé černé džíny na kterých jsou sem a tam bílé fleky. Od barvy doufám. A boty, které váží nejmíň kilo a půl. Sekne mu to..

"No.. to určitě" zašklebí se na mě, když mu pan profesor druhé skupiny zopakuje dotaz.

"Takže pak běžte na třisatasedmičku, to je přímo nad váma.." pokyne nám rukou jako katolický kněz.

"Hele, Gerarde.. já mám teďka v Céčkách kluka, on je z řecka.." rozběhne se za ním, chytne ho kolem ramen a odkráčí do učebny malířství. Posledně měl pan way s ukrajinskou profesorkou výhrady k tamějším čtvrťákům. Beztak se teď oba smějou absenci talentu na mých spíše abstraktních obrázcích. Napoesled jsem při šrafování špalek pouhým tahem přeměnil v objekt podobný mlýnskému kolu.

"Nechcete se už radši zdejchnout..??" Špitnu Lynz do ucha. Céčkaři na nás a naše výtvory již dost pitomě koukali. No, jako já na pářící se zebry v zoo.

Ač jsem byl roztahaný po celé učebně, sbaleno jsem měl okamžitě, naklusal jsem ke dveřím, drapnul Lynz za paži, uvolnil své místo osobě blízké a pádil na třistasedmičku.

Prošli jsme kolem obrazu z hodiny figurální kresby. Way říkal, že tyhle modely najímají z ulice. Tak si říkám, že pán model z ulice má docela obstojný náčiní. Přeřadil bych ho z oddělení modelu pro mladé, s trochou nadsázky 'umělce' před kameru nějaké nemravné společnosti. Jo, myslím porno. -_-

"Ty ses nějak zakoukal, líbí..?" Zakousne se do svého
spodního rtu Lynz.

"No, tak je tam opravdu skvěle udělaná ta šrafůra.." pronesu uznale a přehodím si tašku přes druhé rameno.

"..ale nekecej, oba koukáme jenom na jedno. Akorát, že ty závidíš.." no dovol, náhodou, s tímhle chlupáčem se vůbec nemůžu srovnávat. Já jsem totiž ještě ve vývinu.

"Hele, prosím tě.. " zaťuká mi někdo na rameno. Nemohu říct, že jsem rád, že mě dotyčný přistihl zrovna při závidění nad čtyři roky starým obrázkem nějakého maturáka. Nevím, jestli závidím víc tomu modelu, nebo tomu člověku schopnost kreslení. Otočím se na patě na osobu blízkou. Way..?

"Zapoměl sis dole svoje dřevo.." vychrlí na mě. Nestačím ani přemýšlet, natož, abych odpovídal.

"Ehh..dře-??" snažím se aspoň o nějakou odezvu, aby si nemyslel, že trpím autismem.

"Koukal jsem na styl tvý kresby" podá mi mé velkolepé dílo. Dřevo..?? Moje dřevo..?!

"A líbí se mi.." usměje se lišácky.

"Jenom by to chtělo ještě doladit dost věcí, tak si říkám, jestli bys nechtěl doučování." No jasně, že chtěl. Zvlášť s vámi.. už se nadechuju, že mu řeknu seriózně kladnou odpověď.

"Domluvíme se telefonicky. Vizitka.."podá mi papírek podobný hodně drahýmu hajzláku.

"Pěkný den.." mrkne na Lynz a seběhne schody.

"Uhm..teda Franku. A ty se sakfa bojíš, že se tady nedostaneš?? Blbče." Odfrkne si Lynz a odchází si pro stojan.

***
Začínám si připadat divně.. :D další nemravná storka čerpaná ze školního prostředí. Mého školního prostředí.. Shiit. :D když to dobře půjde ta hlavní část bude zítra :D

OneShotsWhere stories live. Discover now