"Iero, chyť ten balón, chyť ho..!!" Zaječí ne mě Way doprovázený svou geniální píśťalkou. Balón nechám samozřejmě samovolně s rukama nad hlavou tak, aby mi akorát proběhnul kolem nohou, načež vidím, jak se profesor bezmocně s výrazem absolutního opovrženì plácne do svého vysokého čela. Nesnáším tělocvik a s Wayem to mám stejně. Kdybych ho měl zabít tak někomu za povolení nechám i dýžko.. /fuck, jak se to slovo píše..?!/
Je to pitomec s mozkem zalepeným steroidy. Nesnáším ten jeho idiotsky arogantní přístup. Musí se pořád povyšovat. Mám pocit, že jeho hlavní náplní těch dvou stredečních hodin, co bohužel musíme trávit spolu je strpčování mého skoro sedmnáctiletého bytí jeho úzkopádným humorem.
Ještě chvilku nás tam nechal honit se za balónem, jako totální zmrdy z rohu do rohu, až konečně jsme zaslechli zvuk mocné píšťalky.
Konečně.
"Tak a protože to Iero dneska zase tolik posral, za trest posbírá dresy a uklidí tělocvičnu." nadzvednul obočì Way, když jsme se všichni shromážfili u laviček. Jaká náhoda, že zase já.Že se vůbec ještě divím. V mžiku na mě visely všechny propocené dresy.
"Ty se teda tváříš.." zasmála se Ferggie a kopla mi k noze medicimbál, když jsem odtahal branky do kumbálu.
"Asi bych se tvářila stejně, kdyby si na mě ten pitomec zased.." pokrčila rameny a s výrazem absolutního nezájmu si odplula do šatny pro Iron Maiden tašku. A že bys mi třeba pomohla, drahá..?
"Ty, být tebou, tak tam teď moc nelezu, beztak se převlíká.." zašklebí se Kellin, když zrovna doválím medivimbál k té Wayové kopce a chystám se zaklepat. Jasně, ty jeho vtípky. Ten se převlíkal naposled , když vyrostl z dupaček. Pochybuju, že ho budu rušit. A kdyby, tak je mi to nejvíc jedno..
"Pff.. prosím tě." Zatáhnu za kliku, když na moje opakované klepání neslyším odezvu.Beztak, že někde kuje pikle s tou svojí uklizečkou.
"Pane Iero, mohl.byste mě laskavě nechat aspoň při převlíkání samotného..?!" ozve se z rohu Way zakrývajíc si džínama boxerky natáhlý na tý jeho obří prdeli. Jako kdybych zrovna já jeho společnost nějak vyžadoval. Hned jak položím medicimbál a dresy střelím do nejbližśí poličky, zakrývám si oči, protože se bojím, že by mi ten pohled mohl způsobit psychické újmy na zdraví..
"Pardón, jste nebyl slyšet, a kdyby jste se neozval, tak si vás ani nevšimnu.." zahuhlám.
"Počkej, počkej.." Zastaví mě, když už se sápu po klice. Co prosím..?! Tak my už si tykáme...?! Být jím, tak sám sebe už svinským krokem ženu ke dveřím. Začínâm se bát, co budu muset podstoupit tentokrát. O leštění hajzlu kartáčkem na zuby nemám zájem..
"Zavři ty dveře.." vstoupím tedy do místnosti stále s předloktím na očích.
"Franku..!!" Křikne nervózně. Leknutím se postavím do pozoru, takže můj výraz nabyde nového úleku. Way se akorát perverzně ušklíbne, usadí mě na židli, a sám se přede mnou ve svých tmavě modrých boxerkách opře o stůl. Má tam fakt skvělej mrdník, na tom stole. Nedožraná snickerska, zabavvený telefony v krabičce odsushi, mezi nima samozřejmě i ten můj, pak hromada papírů, žvejky a jestli vidím dobře, tak jahodová guma.. a tím nemyslím tu sehnatelnou ve výtvarných potřebách. Zatlemím se a očima neopouštím proprietu s jahodovým extraktem.
"No.. tak.. co, co mi chcete..??" Zvednu oči, ale pohled mi stejně sjede do jeho nejpotřebnějších partií. Ale jenom tak mezi náma, je docela obdařenej, což mě děsí, protože mám teď hlavu v úrovni jeho.. ehm.. říkejme tomu pupík. No, vlastně je celej takovej namakanej. Když dělá ve fitku, není se čemu divit, že..? Blbost, to budou ty steroidy.
"Bolí mě záda.." vycení zuby. Vždycky mě hrozně fascinovaly ty jeho mega špičáky..
"Tak to jste si vybral toho pravého, protože po škole chodìm dělat na obvoďák chirurga.." obrátím oči v sloup a vstávám připraven k odchodu. Pitomec. Už jsem si myslel, že spolu budeme mít vážný rozhovor zabývající se mým pracovním poměrem, nebo si aspoň užiju když už nic. Ale ne, on si ze mě bude akorát dělat šprťouchlata..
"No vidíš.." ušklíbne se "Tak to bys mi mohl pomoct.." stáhne mě ode dveří k sobě a vlepí mi pusu. No, jo, fakt jsem tu radši neměl lozit, není nad Kellinovy rady.
"Ehm, nechtěl bys třeba spolupracovat..?!" Odlepí se mi od začínajícího modráka na krku. Když už, tak už.. zakmitám ramenama a vrazím mu jazyk do krku, že se mu málem přelomí hlava do zadu. Asi bych měl trochu zmírnit.
Po chvíli cítím jak se mi marně snaží přetáhnout kalhoty přes boky.
"Ehm.. " odkašlu si pobaveně a jedním pohybem si rozepnu pásek. Ale to už se tam motají ruce pana profesora . Jelikož má přede mnou jistý náskok v počtu sundaných svršků rozhodnu se pro jeho radost odhodit své triko k medicimbálům.
Way se akorát uculí nad mým želatinovým tělem a zastrčí mi ruce do vlasů. No co. Já nejsem okresní pekárna, vánočky nevedu, ale aspoň nežeru prášky jak peprmintové kuličky na osvěžení dechu za 14.90. A když už jsme u toho, jsem si jistej, že měl marťánky.
Páni, na to že mu už táhne na třicetet je ještě docela čilej. Akorát si připadám jak v manufaktuře, taky tam dělali všechno ručně.
Ještě párkrát mi Way zavzdychá na krk a s hlubokým výdechem pronese..
"Tak, dneska za tři.." Počkat, to už jako skončil? A co já..?! Teď má přijít na směnu on..?! A navíc, jak za tři..?! Využije tady moje skills a nechá mě tady jenom tak bezostyšně pod stanem...?!
"Budem holt muset víc trénovat, věřìm, že máš na víc.." vlepí mi pusu, žákovskou a vykopne mě za dveře, že si málem ani nenatáhnu kalhoty.
"Naschle, pane Iero.."
Ehm, ehm..SEX!! Tohle zřejmě nepochopí všichni. Neumím tuhlescény psát, ale docela mě to baví. Vždycky mě baví to,co mi nejde.. -_- btw.. inspirováno středečním tělocvikem. Ano jsem takovej vtírač, že musím lézt do kabinetu zrovna když je tam náš profesor málem tak, jak ho náš pán stvořil. Pro rejpaly.. /jo, tebe myslím, Shee../ tak já jsem v téhle situaci skončila u "pardon, pardon.." a šla jsem si po svých. Pak jse si ještě říkala, že bude Diary vycházet každou sobotu. Pitomej idealismus.. no nic. Užívejte noci, neb je ještě mladá, batikovaných polštářů od babičky a večerního kakaa..
nazdar more.
