Lost in dream

Poslední sníh

Declan

První den nového roku s sebou přinesl i jasně bílý sníh, který momentálně připomínal barvu pleti Rose.

Z koženého křesla jsem pozoroval, jak se po špičkách z teplé postele přesouvá k omrzlým francouzským oknům. Svými malými nehtíky seškrabávala ledovou omítku z okna.

Popadl jsem bačkory, které se povalovaly nepořádně po posteli, a šel k jejím chladným patičkám, které vyčuhovaly z deky, kterou měla přehozenou přes sebe. Položil je na zem a svými vypěstovanými drápky seškrábal led z okna.

„Měla by sis vzít ty teplejší věci, co ti včera přinesla služebná. Holčičko, už není tak teplo, jak si myslíš."

„Nepotřebuju to. Budu ležet v posteli." Odsekla a chladná chodidla si zabořila do bačkor.

„ To hodláš dělat jak dlouho?" Moje ruce ze vzteku strhly z jejího téměř nahého těla deku. „Tu deku ti nedám, dokud se neoblíkneš." Přehodil jsem si rozehřátou látku přes rameno a založil ruce na prsou.

„Declane!" Po těle jí vyrašila husí kůže.

S bačkory se proklouzala na druhou stranu místnosti ke skříni.

Loudavým krokem jsem se postavil za ní a pohladil její chladná záda, díky čemu nadskočila.

„Declane, jdi. Prosím." Přidala na tempu v oblékání.

„Nepros. To nesnáším." Navlékl jsem jí přes hlavu teplý svetr. „Provlékni tam ruce."

*****

Po dlouhém protestování a převlékání se konečně slušně oblékla. S mou pomocí. Nikdo mě nerušil při hltání zrakem po jejím tělu. Až na její pronikavý hlas, který občas zvýšila.

„Dnes budeš snídat s námi. Proto jsem ti pomohl s výběrem vhodného oblečení." Založil jsem ruce na prsou a opřel se bokem o hranu křídla dveří mezi pavlačí a jejím prozatímním pokojem.

„Nemám hlad." Odkašlala si a sedla si na prostřenou deku před balkonovými dveřmi.

„Ale máš. Pojď."

Nadskočila a prudce se otočila, když mě spatřila za svými zády s nataženou rukou.

„Vstanu sama." Pomalu se zvedla z tureckého sedu a upravila si kalhoty. „Co je k jídlu?" S těmito slovy se ozvalo její hladové břicho.

„No, my máme trošku rozdílnou stravu." Prohrábnul jsem jí prsty rozcuchané vlasy a ofinu schoval za malé ouško.

„To mi došlo. Proč mě krmíte, když stejně za chvíli umřu." Sklopila pohled a vydala se ke dveřím.

Tahle slova mi zavřela ústa. Černé myšlenky dusily místnost v pokoji. Celou dobu co jsme tady, myslí na smrt. Všechny její sny a plány jsem zničil. Zničil jsem ji samotnou. Zabil jsem ji i její sny.

*****

„Co to se mnou sakra je?" Povzdychl jsem si a podíval se na Marca, který mi podal cigaretu.

„Uklidni se. Ptáš se asi po desáté." Nakázal mi Ricky a svůj pihatý špičatý nos zabořil do sklenky a nasával pach krve.

„Budeš muset zkrotit svoje choutky. Jestli tě to uklidní, zítra po příjezdu rady ti můžu zaplatit nějakou striptérku." Opřel se o mé rameno Deon, který se zrovna vrátil z noční procházky. Měl v oblibě poslouchat cizí rozhovory a strkat nos do všeho. „Co se děje Marco?"