One last night

Aréna smrti

Katniss POV

,,Zachvilku se uvidíme." Líbá mě Peeta. Jeho pohled mě provází dokud se těžké dveře nedovřou. Jsem sama. Uvědomím si. Co když už ho neuvidím. U rohu hojnosti se může stát cokoliv. Pochybuji, že by vítězové chytili nějakou sentimentální chvilku, jako včera po rozhovorech. Je mi jasné, že to budou jatka. Zachvěju se. Nechci tam. Ignoruji touhu utéct a nechávám se vést hluboko do podzemí, odkud mě vyšlou na smrt.

,,Cinno!" Vydechnu úlevně, když ho vidím v přípravné místnosti. Jen se usměje a obejme mne. Za chvíli mám na sobě podivnou kombinézu s velkým páskem.

,,Zřejmě vás pošlou někam do tepla." Komentuje to Cinna a připíná mi zlatého reprodrozda. Divím se že si ho můžu vzít s sebou po tom co se děje v krajích ale jsem ráda. Alespoň kousek domova. Ne, bude tam Peeta! Okřiknu se a nedovoluju si přemýšlet nad tím, že by Peeta nepřežil. Prostě ho ochráním. Zaříkám se a naposled objímám Cinnu. Stoupám si na kovový válec, který mě za 30 vteřin vyveze do arény. Kolem mě se uzavírá sklenená stěna a odřezává mě od okolního světa. Alespoň toho normálního. Pomyslím si a naposledy se usměju. Do místnosti najednou vbíhá oddíl mírotvorců a surově smýknout Cinnou k podlaze. Vidím krev, která mu stříká z rozbitého nosu.

,,Neee" Křičím ale nikdo mě neslyší.

,,Nechte ho, no tak nechte!" Křičím ale mírotvorci dál surově kopou do, už skoro bezvládného těla. Z očí se mi spouští slzy.

Najednou se víko pode mnou zvedá a po chvíli mě oslepuje zářící slunce. Zrychleně dýchám a snažím se uklidnit.

Snow.... To Snow! Udělal to naschvál, aby mě rozhodil. Dojde mi a rozklepanýma rukama si snažím uhladit vlasy. Nemůžu si ale dovolit na to myslet. Musím myslet na Peetu. Stejně se s Cinnou brzy potkám.

Pomalu se rozhlížím po aréně. Všude je voda. Šplouchá mi na boty,omývá roh hojnosti. Cítím její slanost. Moře. Dojde mi a přistihnu se , že žárlím na Finicka, který vyrostl ve 4 kraji. Ten uměl plavat snad už jako batole. Jejich kraj zásobuje kapitol mořskými plody a pískem, takže každý pracuje na moři.

Snažím se najít Peetu ale zřejmě bude stát za ostrůvkem s rohem hojnosti. Ten, je celý ze zlata, takže se na něj nemůžu podívat, abych zjistila jaké jsou tam zbraně. Ta záře mě oslepuje. Vidím, že je tentokrát aréna uspořádaná do kruhu. Víc ale zjistit nestíhám, protože zazní gong a já rychle skáču do vody. Snažím se co nejrychleji doplavat k ostrovu ale vidím že Finick už vyskakuje na souš.

Uvidím luk a šípy. Přidávám. Už jsem skoro tam. Rychle se chytám kluzkého povrchu a škrábu se nahoru. Beru luk a rychle přikládám k tětivě první šíp. Uslyším za sebou šramot. Už už chci vystřelit ale najednou vidím na Finickově ruce zlatý náramek.

,,Kdes ho vzal!" Ptám se podezřívavě. ,,Effie?" Odpovídá s úsměvem a já pomalu skláním luk. ,,Je klika, že jsme v jednou týmu co?" Zeptá se nenuceně, jako bychom před sebou, nebo spíše za sebou, neměli 22 splátců, kteří nás chtějí zabít.

,,Musím najít Peetu!" Říkám hned a obíhám roh hojnosti. Vidím ho, jak se škrábe na břeh a rychle mu pomáhám. Rozbíháme se zpět za a já v poslední chvíli srážím šípem dívku z 5 kraje. Dobíháme k Finickovi, ke kterému příbyla Mags. Vidím Peetu, jak se diví výběru spojenců ale já jen krčím rameny.

Přesunujeme se na kraj džungle a vážíme, jestli vkročit dovnitř.

,,Mohou tam být nebezpečná zvířata." Namítá Peeta. ,,Tady ale stejně zůstat nemůžeme. Jsme moc na očích. " Říká Finick a chytá pevněji trojzubec, který ukořistil u rohu. Oba hledí na mě. Mags očividně příliš nevnímá a snaží se splést šídlo. ,,Myslím že bychom měli zkusit džungli. Musíme najít pitnou vodu a něco k jídlu." Dívám se omluvně na Peetu ,,Dobře jdeme." Popožene nás Finick a tak se noříme hlouběji do podivného lesa.

Ujdeme několik kilometrů ale voda nikde.

,,Musí někde být!" Namítá Finick. ,,Přece by nás nenechali zemřít na dehydrataci." Dodává a já si s nepříjemným mrazením vzpomínám na loňské hry a na strašlivou žízeň, kterou jsem zažívala. Peeta vytušil nad čím přemýšlím a pevně mi stiskl ruku. Trošku se oklepu a navrhuju, že bych měla jít lovit. ,,Půjdu s tebou!" Namítá Peeta ale já ho nakonec přesvědčuji, aby zůstal a zatím nasbíral nějaké ořechy. Po chvilce narazím na zvláštní zvíře podobné veverce, které má akorát svalnatější tělo a ostřejší zuby. Nerozmýšlím se a rychle vystřeluji šíp. Neminu. Hlodavec má svalnaté tělo a tak se vracím s docela dobrou náladou. První večeře v aréně není vůbec špatná a Peeta je naživu. Zatím jsem spokojená.

,,Jděte si lehnout vezmu první hlídku." Navrhuje Finick a bere si do ruky zbraně. Nemůžu říct, že bych mu věřila na 100% ale Effie by nedala naše životy do rukou někoho, kdo by nás ohrožoval. Pro jistotu si ale stejně beru pod přístřešek malou dýku.

Peeta jde se mnou. Leháme si pod provizorní plachtu z velkých listů a snažíme se jeden druhého zahřát. Jeho blízkost je tak příjemná. Jemně ho líbám. Polibek mi opětuje a pomalu sjíždí k mým bokům. Vydechnu a sjedu mu na záda. Pak si ale vzpomenu na všechny ty kamery a lidi s obličeji nalepenými na obrazovkách a s povzdechem se od něj odtahuju. Jeho oči se zaostřují a vidím, že pochopil taky.

Všechno nám vzal! Pomyslím si a zamračím se. Peeta se snaží zamaskovat tvrdost, která se mu rýsuje pod tenkou kombinézou. Tisknu se k němu blíž, aby nikdo nic neviděl a on mě vděčně objímá. ,,Snaž se usnout." Řekne a políbí mě na spánek. Kývnu a choulím se v jeho náručí.

Ve 2 hodiny ráno je čas na střídání. Měl by být na řadě Peeta ale tak klidně spí, že nemám to srdce ho budit a přebírám hlídku já. Finick si lehá vedle Mags do druhého přístřešku a já očima prohledávám džungli.

Je to jiné než náš les doma. Cítím se nesvá, protože nevím, jaká nebezpečí na mě mohou mezi všemi těmi listy číhat. Co chvíli vidím mezi stromy oči mutů a poletující sršáně, ale vše jsou to jen bludy způsobené tmou.

Trochu se mi klíží oči. Na minutku zavírám oči.

Najednou za sebou slyším šramotm který vychází od Peety. Pousměji se.

,,Deš mi dělat společnost nebo provokovat kombinézou?"

,,Ne,jdu si pro tebe." Slyším cizí hlas a rychle se otáčím. Snažím se vytáhnout nůž ale Brutova ruka je rychlejší. Zasazuje mi ránu do spánku a já se kácím k zemi.

Cítím ještě, jak si mě přehazuje přes rameno a mizíme ve tmě. Snažím se vydat nějaký zvuk ale jsem tak malátná že se na nic nezmůžu.

Proč mě rovnou nezabil. Napadne mě ještě a pak odplouvám do bezvědomí s poslední myšlenkou na Peetovy rty.

========================================================================================================================================================================

Ahoj :)

Tak tu dneska máme i další kapitolu One last kiss doufám, že jste rádi :)

Jak to asi s Katniss dopadne a na co jí Brutus potřebuje? HMMM zapeklitá otázka :) No nechme se překvapit :)

Jinak příjemné čtení :)

Merlin s vámi :)