Chapter 12

7 1 0
                                    

5.5.2024

Závod v Miami. Závod začínal večer v 22:00, takže jsem šla na Google a dala si tam stránky F1.

Ještě 5min, a konečně začne. Dívala jsem se jenom asi tak 15min, protože jsem už pomalu usínala a mobil se mi vypl. Celou tu dobu, jsem to nahrávala dokavať se teda ten hajzl nevypl.

Když jsem se vzbudila, tak jsem si šla psát se svým klukem, a ten mi zničeho nic řekl, že Lando Norris vyhrál. Normálně, mě se z toho chtělo brečet, ale dala jsem to. Sice jsem kvůli tomu nechtěla jít do školy jako můj kluk, ale nakonec jsem šla. Byla jsem totálně šťastná a všichni se na mě divně dívali, bylo mi to jedno a uzavřela se do svých myšlenek, že to dokázal.

Když jsem přišla domů hned jsem se zeptala mamky jestli bych nemohla do "knihovny". Povolila mi to, takže směr park nebo se projít a pak nějak to vzít okolo mé školy.

Měla jsem to povolené do 15:00 hodin, takže mám času se usmívat na okolí. Bylo mi u prdele, že mě všichni pozorujou jako nějakého kokota. Takže  jsem si hleděla svého a byla jsem za to mega moc moc ráda. Sice nevypadám na introverta, ale ano jsem, nemám moc ráda pozornosti a všech se bojím, aby mi něco neřekli, nebo že jsem nějak moc tichá. Mě to může být jedno, je mi celkem vše jedno, co si o mě budou myslet nebo si myslí.

Šla jsem okolo školy a uviděla jsem děcka, které si hráli fotbal. Nemohla jsem odolat tak jsem za nima šla, a byla jsem v bráně. Ti kidi nemohli vědět jak jsem dobrá ve fotbale, ale zjistili to, protože jsem jim říkala co a jak. Byli z toho v háji a to bylo mým účelem, aby jsem je vykolejila.

Můžu to brát pozitivně. Budou mě brát za profíka, který je nejlepší ze třídy.

Doufám že se nová kapitolka líbila!

Mělo nebo se to nemělo stát?Where stories live. Discover now