Mělo nebo se to nemělo stát?

Chapter 10

8.10.2025

A je to tady. Dneska mi je 15. Budu mít občanku, ale má to i svoje nevýhody. Sice nevím jaké, ale jsou tam.

Jelikož mám dneska ty svoje slavné narozky, tak mě rodiče nechali být venku do kolika ti budu chtít. Tak jsem toho využila, proč ne že. Jako správná rodina jsem šla na hřbitov, kde je můj děda s babičkou od mamčiné strany. Když mi bylo 10, tak jsem se dozvěděla, že tu jsem náhradu za babičku. Protože ona zemřela v roce dva devět, a já jsem se narodila v dva deset.

Byla jsem tam asi tak půl hodiny, ale nejsem si jistá, protože jsem nehlídala čas.

Měla jsem čas odchodu ze hřbitova, tak jsem si šla něco koupit. Nějakou tu papačku a nebo zmzku. Celkem mě mrzí to, že tu zmrzlinu Lec, nemáme i v Česku. Jak já jsem byla nasraná.

Koupila jsem si tu zmrzlinu a šla do parku. Potřbovala jsem se nějak odreagovat, a tohle bylo podle mě nejlepší způsob, jak i zabít čas.

Najednou mi přišlo oznámení z Instagramu, že si Charles Leclerc něco přidal do příběhu. Kdybych nebyla zvědavá, tak bych to nechala být, ale mě to strašně moc zajímá. Rozklikla jsem to oznámení, a tam na mě vybaflo něco, co jsem VŮBEC nečekala!

On byl v Česku! A on tam napsal popisek: I need to explore the surroundings of Monaco somehow. Because they say that the Czech Republic is the heart of the earth (omluvte mojí angličtinu).

A on byl v Kroměříži. Tak to doufám, že ho nepotkám, protože bych se zabila. Protože on je sám o sobě dokonalej.

Ale moje mysl přemluvila mojí duši, tak jsem mu ten příběh okomentovala, že je v Česku v ten den, kdy mám narozky.

Čekala jsem jenom hodinu a půl, než se mi dostavila od něho odpověď. Já jsem úplně na prášky! A víte co mi napsal? Ne? Tak já vám to sem napíšu.

Is it really your birthday today? So all the best. And are you from around that city or where are you from?😀

Já jsem se asi roztavila. Protože on už odpovídal rychleji jak můj bývalý kluk.
A chudák on, protože musel čekat na mojí zprávu 5min abych si to stihla přeložit a tak dále.

Nakonec mi slíbil, že možná někdy přijede do mé obce. A že ho tu mám provést. No jako, nevím jestli to zvládnu, protože v jeho přítomnosti jsou asi všichni nervózní a nesví. Protože se bojí, aby neudělali nějakou chybku. A to jsem já. Jméno mé, těší mě.

.
.
.
.
.

Doufám že se další kapitola líbila. Hodně to pro mě znamená, ikdyž je nějak moc nevydávám, protože buďto, nemám čas, učím se a nebo se mi nechce. Další kapitola možná bude zítra nebo příští týden. Zatím papa!