I can't stop loving you

21. Vezmeš si mě?

David:
D- ,,Mery neodchází." řekl jsem naštvaně, když jsem vešel k matce.
Máma- ,,Ale ano."
D- ,,Ne! Vezmu jí buď jak asistenku nebo jinak... Bude tady, se mnou. Budeme i nadále pár."
Máma- ,,To nedopustím."
D- ,,Smůla!"
Máma- ,,Chovej se slušně!"
D- ,,A ty k Mery?! Je to moje partnerka a pak manželka."
Máma- ,,Zapomeň. Princezna-"
D- ,,Jdi už doprdele s Ninou! Mery bude taky princezna! Navíc je to můj život a ty se mi už nestarej do mého vztahu!"
Máma- ,,Budeš král tak se dle toho chovej! Ne jak teď!"
D- ,,Můžu jak chci! Mery miluju nejvíc ze všech a nedopustím abys mi jí vzala."
Máma- ,,Pozdě." ukázala z okna. Kouknul jsem se taky a viděl jak pomáhá Mery naložit své věci do auta. Nečekal jsem vůbec na nic a běžel za ní.
Už šla nastoupit ale stihl jsem je.
D- ,,Stop! Počkejte!" všichni se zastavili a Mery se jen nešťastně koukala. Doběhl jsem k ní a hned jí políbil.
D- ,,Neodcházej."
M- ,,Musím." koukla se nahoru, kde stála má matka.
D- ,,Je mi ukradená. Jediná důležitá jsi ty... Klidně uteču s tebou. Je mi to úplně jedno."
M- ,,To ne Daví. Budeš král a...a potřebuješ k sobě někoho... Někoho urozeného a-"
D- ,,To ti namluvila ona? Mery ty jsi všechno. Jen ti chybí ten posranej titul... Neodcházej mi." už se mi začali lesknout oči od slz jako jí.
M- ,,Promiň." šepla a jedna jí začala téct. Jen jsem zakroutil hlavou a pustil. Sedla si do auta a hroutila se. Ještě jsem jim naznačil ať čekají.
Rychle jsem zpřed hradu utrhl růži a běžel k ní. Schválně jsem dělal, že jsem upadl. To už přiběhla ke mně.
M- ,,Dobrý?!"
D- ,,Ne." zůstal jsem před ní klečet na jednom koleni a podával jí růži.
D- ,,Vím... Vím, že je to nic moc. Ještě jsem jí ulomil." trochu jsem se zasmál ,,Ale miluju tě. Nejvíce na světě a....a chci být s tebou. Vzít si tě. Je mi jedno zda teď hned nebo až za několik let... Jen nás nesmí rozdělit... Tahle věta by přišla tak či onak ale furt mi jde jen o nás dva... Vezmeš si mě?" mlčela. Nejdřív se koukla na mě, pak na služebnictvo a pak na matku. Nakonec zpátky na mě. Srdce mi bilo jak šílené. Bal jsem se, že odmítne a odjede mi. Už mi i odcházela naděje.
M- ,,Ano. Ano vezmu." jak to řekla a vzala si růži, tak jsem se postavil a pořádně jí obejmul. Všichni nám tam tleskali. Několikrát jsme se políbili.
D- ,,Miluju tě."
M- ,,Já tebe... A promiň, že jsem hned nebojovala."
D- ,,To je dobrý... Teď budem bojovat spolu." usmáli jsme se, políbili a zatočil jsem s ní ve vzduchu.
Jak se bude královna chovat? Jak půjdou jejich životy dál?