15. Mluv

18 3 0
                                    


David:
Večer jsem přišel za Mery do pokoje. Neuvěřitelně jsem se těšil. Na ní jsem se těšil. Až jí znovu uvidím se smát, usmívat, mluvit... A možná ji moct i líbat.
Jak jsem zaklepal tak mi hned otevřela. Usmála se a začala mě líbat. Zavřel jsem aby nás nikdo neviděl a tahala mě do postele.
D- ,,Počkej." zasmál jsem se
M- ,,Na coo? Tohle jsi chtěl ne?" shodila mě a začala líbat na krku. Když jsem jí trochu oddálil, tak jsem znal, že... není svá. Nebo jak to říct.
D- ,,Myslel jsem si, že dáme film."
M- ,,Na co. Stejnak ti jde o to jedno a mně o to abych si dokázala, že nejsem v tom tak mizerná, ne? Nebo si potvrdím, že jsem d*vka." rozhodně nebyla při smyslech.
D- ,,Co se děje?" pohladil jsem jí po tváři. Místo toho chtěla pokračovat. Nabral jsem sílu a jemně ji hodil do postele vedle sebe.
D- ,,Mluv." řekl jsem jemně a pohladil jí. Sedla si ke mně zády a onedlouho jsem slyšel jak brečela.
D- ,,Meryy... Co je?" obejmul jsem jí a dal pusu na krk.
M- ,,Já... Já nevím... Nevím co jsem dělala špatně."
D- ,,Pokud to chceš, tak můžeme ale naposledy jsi byla skvělá."
M- ,,O to nejde."
D- ,,Tak o co? Mery já ti nerozumím." dal jsem jí pusu na krk. Chvíli mlčela ale nakonec promluvila.
M- ,,Měla jsem snoubence... Teď ex. Podváděl mě... Než jsem cokoliv stihla udělat, tak rodičům řekl, že já podváděla jeho. Z firmy mě vyhodil, rodiče nesnáší a...a nechtějí ani oni ani on dat pokoj... Viděli kde nejnověji pracuju... To co psali..." zakousla si od smutku do rtu. Pootočila se a přitulila. Neváhal jsem a pořádně jí obejmul.
D- ,,To je hajzl... A oni taky. Proč nevěří vlastním dceři?"
M- ,,Zbožňovali ho...a byl rychlejší... Nejdřív psal, že jsem v tom byla děsná a proto mě podváděl... Chce totiž zpátky peníze za prsten... A pak rodiče zda se nestydím. Zda něco na tebe zkouším."
D- ,,Neplakej, protože mám pak děsnou chuť mu letět napravit ciferník." zasmál jsem se a Mery taky. Hladila mě po hrudi a "hrála" si s límcem od košile.
D- ,,Nejsi ani jedno... Jsi úžasná v tom. I v práci... A povahově... Zamiloval jsem si tě... Doslovně." koukla na mě. Neovládl jsem se a dal jí pusu na nos.
M- ,,...Dnes nic nebude... Nevadí?"
D- ,,Ani v nejmenším. Už dávno mi nejde o to jedno. Jde mi o tebe..."
M- ,,Zamilovala jsem se do tebe." šepla a zavřela oči.
D- ,,Já do tebe." dal jsem jí pusu do vlasů. Jak jsme leželi, tak jsem jí nechal ať usne.
Koukal jsem kolem a uviděl i skleničku od vína. Asi. Musela i ona dopomoct. Ne, nebyla opilá ale usnadnilo to průběh jejího smutku. Každopádně se nic nezměnilo. Nebo možná to, že jí víc chápu. A taky víc miluju. Doufám, že to myslela vážně.
Kdy se dají oficiálně dohromady?













I can't stop loving you Where stories live. Discover now