I can't stop loving you

1. Začátek

M- ,,Dobrý den."
Letuška prodávající lístky- ,,Kam to bude?"
M- ,,Možná to bude divná požadavka ale nějaké letadlo, které letí daleko odtud a co nejdřív."
Let.- ,,Náhlej útěk?"
M- ,,Tak nějak." zasmála jsem se. Něco tam zadala, řekla sumu, zaplatila jsem a dala mi letenku.
Let.- ,,Užijte si let. Letíte to Rubavy, jdite na trojku."
M- ,,Děkuju." vzala jsem si to a šla se odbavit. Musela jsem si připlatit za zavazadla ale co už.
Už tam nebylo tolik lidí, takže jsem rychle prošla kontrolou a už čekala na letadlo, které akorát přiletělo.
A o několik minut jsem už seděla na svém místě. Někdo mi asi přál, protože nikdo vedle mě neseděl🙏🏻
Takže jsem celé tři sedačky měla čistě pro sebe. Let trval nějaké 3 hodiny. Mohlo by být něco dál ale to neletělo hned, což jsem potřebovala.

Trochu jsem i spala ale i tak jsem z letadla vyšla totálně rozlámaná. Na letišti naštěstí nebyl žádný problém, takže jsem si vzala věci a onedlouho mě oslepilo ostré slunce. Bylo léto, takže nebylo divy. Letěla jsem ráno, tady byl oběd.
Bylo to tu nádherný. Byl tu čerstvý vzduch, hezké prostředí a obecně jiná atmosféra.
Vytáhla jsem mobil a vyhledala si kde vůbec jsem. Našla jsem si nějakou kavárnu kousek od letiště a šla tam. Cestou jsem se koukala po okolí. Když jsem dorazila, tak jsem si sedla venku a objednala kafe a zákusek. Už jsem to potřebovala. O Rubavě jsem už slyšela ale nikdy tu nebyla. Naštěstí tu zapadnu, protože se tu mluvi česky.
Pak jsem vytáhla notebook, připojila se na jejich Wi-Fi a hledala kde jsem a nějaké ubytování. Nebo možná i rovnou podnájem.
Zároveň jsem si víc zjišťovala co tady je. Bylo to tu vážně jak z pohádky. Doslovně😂Mají královskou rodinu. Zajímavé, ne?
Servírka- ,,Dám Vám ještě něco?" zeptala se když přinesla kafe
M- ,,Ne děkuju." usmála jsem se a odešla. Jak jsem jedla a pila, tak jsem si našla nějaký hotel. Akorát bude hotovej až večer, takže se budu muset někde zašít.

Dlouho jsem seděla v tý kavárně. Nakonec jsem si popovídala se servírkou. Nechápu jak můžou být tady tak milí lidi. Pak jsem ale šla do parku, kde jsem na notebooku hledala nějaké pracovní nabídky. Během toho mi ale 2x volali rodiče🙄Pokud si myslí, že chci s nima mluvit po tom co mi udělali, jak se zachovali... Jsou ha omylu.
Kolem páté jsem přišla na hotel, kde jsem se nahlásila a šla do pokoje, kde jsem si po celém dni konečně odpočinula. A taky mi došlo co se opravdu děje. Že jsem tu. A že nastává nový začátek.
Co Mery dál čeká?