I'm young BUT

5. Nákupy

Ráno jsem se probudila s docela výraznýma kruhama pod očima, kruhy pod očima mám normálně ale protože tu v noci byl Kryštof, jsou tmavší. Vstala jsem a šla jsem si udělat ranní hygienu. Vybrala jsem si červený topík s baggy džínami a když jsem si sundala tričko na spaní, někdo vešel dovnitř, na štěstí jsem měla podprsenku a džíny, ale stejně. Byl to Kryštof, co tady pořád chce? "To načasování je naschvál ne?" Řekla jsem naštvaně a otočila se. "Stejně už jsem viděl co jsem potřeboval můžeš se otočit." Zavtipkoval. Nevím co na tom bylo vtipného, prostě jsem se oblékla a otočila se zpátky.

"Co tady zase chceš?" Zeptala jsem se a zdůraznila to slovo zase. "Tvoje máma mě poslala aby jsi šla dolů za ní. To jseš vždycky takhle toxická?" Vysvětloval mi a urážel mě zároveň. Já nejsem toxická nevím o co mu jde. "Jen na tebe." Zasmála jsem se. "To se ti asi musím líbit." Řekl a přiblížil se, nesmí to mít tak jednoduché. "Sni dál, vím že mě chceš." Řekla jsem egoisticky. Ani jsem nečekala že řeknu tu druhou větu. Nic neodpověděl a odešel.

Kryštof
Při té větě jsem se zarazil. Vím že mě chceš. Chci? Já nevím, vím jen že ta holka se mnou dělá zvláštní věci. Což by bylo docela blbý je to Honzi malá sestra, je ji 14. Ale něco na ní je, něco speciálního, přitažlivého, sexy. Dost. Pořád je to Honzi malá sestra, 14ti letá.

Valleria
Šla jsem dolů za mamkou aby jsem zjistila co potřebuje. "Vaňulko zítra máme ten ples s taťkou a já potřebuju šaty, nechceš je se mnou jít taky koupit?" Řekla mamka, a řekla mi Vaňulko, ví jak to nemám ráda a ještě k tomu tam byl Kryštof a Honza. Smáli se. Hodila jsem na ně vražednej pohled a otočila se zpátky k mamce. "Jo tak jo." Odpověděla jsem jednoduše a šla zpátky nahoru. Zavolala jsem Nellče abych jí řekla co se všechno děje právě teď. "Čauko, potřebuju ti říct všechno co se děje, dokážeš poslouchat?" Začala jsem hned. "Jo dokážu, tak už povídej. "No takže přišla jsem domů ze školy, a slyším hlasy, tak se jdu kouknout kdo to je, a stojí tam strašnej hoťák, nejakej Honzi kamarád..." všechno jsem ji to vyprávěla a ona jen poslouchala. "Ten je z tebe rozhodně udělanej." Řekla když jsem dokončila svůj dlouhý monolog. "Myslíš?" Zeptala jsem se se smíchem, přišlo mi to docela vtipný, neuvědomovala jsem si že to může být vážně pravda. Nellča mi tam začal vést dlouho proslov o tom jak je do mě určitě blázen a proč. Potom už jsem ale musela jít protože jsme s mamkou museli nakoupit ty šaty. Těším se protože vždycky se z toho stane spíš nakupování pro mě než pro mamku. Sebíhám schody a jdeme s mamkou do auta. Zapnu si pásy a u toho mi přijde zpráva. KRYŠTOF MI PÍŠE? Jak ví můj instagram? A kvůli čemu mi asi může psát? Chvíli jsem počkala abych mu neodepisovala hned a potom jsem to konečně otevřela.
Kry.stufek_ : zapomněla jsi že mám pokoj vedle tebe
Cože? Co tím myslí?
v4ller._ : co?
Kry.stufek_ : slyšel jsem celý tvůj rozhovor s nějakou tvoji kamarádkou
Doprdele. Řekl celý. Jaká je pravděpodobnost že neslyšel jak jsem říkala že je hot a že s nim chci 3 děti?... jo dobře hodně malá.
v4ller._ : zajímavé a co jsi zjistil?
Kry.stufek_ : řeknu ti to až přijdeš potřebuju u toho vidět tvůj obličej.

Dala jsem mu jen zobrazeno. Jsem v háji, totálně v háji samozřejmě že slyšel všechno když chce vidět můj obličej jak to bude říkat. Co mu na to mám říct? Mám to popírat? Ne, proč bych lhala své kamarádce tomu by nikdy neuvěřil. Už vím, nebudu to ani popírat ani potvrzovat, vždycky řeknu jen "zajímavé" když jsem na to konečně přišla byli jsme už u nákupního centra. Prvně jsme šli do nějaké půjčovny šatů. Mamka si tam vybrala takové krásné dlouhé černé šaty. Potom jsme šli do h&m a tam jsem si vybrala takové uplé černé šaty.

Potom jsme prošli ještě pár obchodů a když jsme jeli domu byli 3 hodiny odpoledne. Když jsme přijeli domů tak jsme šli do obýváku kde sedel Honza s Kryštofem a tátou. "Tak jim ukaž co sis koupila." Řekla mamka a mrkla na mě. "Nebo ty můžeš taky." Mrkla jsem na ni zpátky. "Tak nám to ukažte obě." Mrkl na nás obě táta. Mamka začala a ukázala jim jaké si koupila šaty a potom nějaký trička. "A co sis koupila ty?" Zeptal se Honza ironicky. "Šaty." Odpověděla jsem a chtěla jsem jít nahoru. "Tak nám je ukaž ne?" Řekl Kryštof, to už nemysli vážně. Usmála jsem se ironicky a šla do koupelny si převléct ty šaty. Když jsem se vrátila bylo to divný, všechno oči byli na mně ale nejvíc mě znervózňoval Kryštof, celou dobu si mě prohlížel od vrchu dolů, nespustil ze mě oči. Po chvíli jsem řekla že hotovo a šla nahoru.

Kryštof
Když se konečně vrátili tak nám její máma ukázala šaty který si koupila, ne můj styl. Ale potom jsem zjistil že si Vaness koupila taky šaty. A když nám je ukázala, páni. Nemohl jsem z ni spustit oči, strašně ji slušeli, poukazovali na její křivky ale ne zase tolik. Ta holka se mnou něco dělá. Když odcházela řekl jsem že si půjdu lehnout protože mě bolí hlava a šel jsem za ní. Nejradši bych to teď z ni sundal. Prase. Když jsem vešel do jejího pokoje převlékala se, zase. Mám na to štěstí. "Už zase? Otoč se!" Řekla. To její tělo, byl jsem úplně mimo, mohl bych na ni koukat pořád.