⚡chvíle pravdy

56 18 12
                                    

Zatímco Harry postavil na čaj a vydal se do spíže najít rum, kterým Pansy nalákal dovnitř, černovláska v obývacím pokoji rozdělala oheň v krbu a jako důkaz toho, jak ji ranní článek ve Věštci naštval, s novinami přiložila.

Než se Vyvolený vrátil, uvelebila se na koberečku před krbem a hřála si bosé nohy, jelikož domem na Grimmauldově náměstí prostupoval chlad i za tak horkého počasí. Jinak to ale byla příjemná změna, když se nemusela každou chvíli ujišťovat, zda nemá v podpaží upocené koláče. Naštěstí i na to znala kouzlo, ale i tak by se raději nepotila vůbec.

Rozhlížela se kolem sebe. Prostory působily tak neosobně, až přemýšlela, jestli tam Potter vážně žije nebo jen přežívá. Avšak s tím, kolik času trávil v práci, se přikláněla spíš k tomu druhému. Ona sama přestala svému bytu věnovat lásku, když nastoupila ke Svatému Mungovi a dovolenou si vybírala jednou ročně na zimní svátky, aby mohla zůstávat zachumlaná v teplé dece a na zmrzlých nohou nosit huňaté ponožky.

Po několika minutách si Harry přisedl po jejím boku a podal jí velký šálek s černým čajem. Rum z něj byl cítit, aniž by si přivoněla, proto se vděčně usmála.

„Nemysli si ale, že jsem alkoholik," nadnesla, aby nemuseli řešit nepříjemná témata. Harry to také ocenil.

„Ty si to o mně taky nemysli, dostal jsem ho před rokem k narozeninám od Charlieho Weasleyho a od té doby se na něj prášilo ve spíži," přiznal. Charlie se mu dlouho neozval, ale u něj to mělo na svědomí množství draků, které potřeboval ukočírovat.

„To si rozhodně nemyslím," podotkla s dalším úsměvem. Harry si v tu chvíli zrovna všiml, že v krbu hořel poslední kousek novin.

„Líp bych to nevymyslel," kývl hlavou ke krbu, načež Pansy musela chvíli přemýšlet, aby zjistila, jak to myslel. „Věštec."

„Ach tak," pochopila. Možná měla říct něco dalšího, ale pokaždé, když se nadechla, aby promluvila, se nakonec přemluvila a neřekla nic.

Mlčeli tak dlouho, dokud jejich hrnky nebyly prázdné a v krbu nezbývalo skoro žádné dřevo. Oba měli na jazyku spousty věcí, které by rádi řekli, ale ani jeden z nich nebyl s to začít. Místo toho se na sebe chvílemi usmáli, pak zase mlčky sledovali plameny v krbu a tak stále dokola.

Krátce před polednem Harry vstal, aby našel Kráturu. Chtěl ho požádat, aby jim uvařil něco dobrého k jídlu, ale dalo to hodně práce, než ho našel. Krátura se totiž čas od času schoval v pokoji svého oblíbeného pána Reguluse, na kterého vzpomínal se slzami ve velkých kulatých očích. Právě tam ho Harry o něco později našel, ale nevyhuboval mu. Opravdu ho požádal o oběd a skřítek, který si na svého nového pána už svým způsobem zvykl, ochotně odcupital do kuchyně, kde začal vařit.

Harry se vrátil do obývacího pokoje. Pansy stála u okna a dívala se skrze něj ven, zatímco nervózně svírala svůj dlouhý černý nehet mezi vrchními a spodními zuby. Neokusovala ho, jen do něj netrpělivě narážela zuby, jako by pokoušela vlastní vůli a její vytrvalost.

Potichu se k ní přibližoval a prohlížel si její drobnou postavu. Neměla ji vysportovanou ani nebyla typickou ukázkou pro krev a mléko. Jediné, co tak mohlo muže zaujmout, byly její dlouhé nohy a pevnými lýtky i stehny a zakulacený zadeček, který by se do dlaní vešel. Na to však nemyslel, vůbec se na ni nedíval tak, jako by byla pouhým objektem jeho touhy, naopak v sobě pociťoval nutkání ji silně obejmout a nepustit.

Přesně to udělal, jakmile se dostal až za ni. Oběma rukama ji objal kolem hrudníku a usmál se, když se na něj pootočila. Stále před sebou však měl pohled na ni před několika hodinami, kdy zelené oči plnily slzy a zármutek.

Láska má ostré drápy | hansy ✔Where stories live. Discover now