Láska má ostré drápy | hansy ✔

⚡přešlapy

Harryho trápilo, že mu jeho dva nejlepší přátelé během uplynulých dvou týdnů, kdy se objevoval na veřejnosti po boku Pansy, uhýbali pohledy a tvářili se, jako by neexistoval. Proto ostatně zašel během pauzy na oběd za Ronem, který si zrovna vychutnával proklatě dobré kuře z ministerské kantýny a nechtěl u toho být rušen.

On ho ale vyrušit musel.

S tácem, na němž měl talíř plný zeleninového rizota, se posadil naproti Ronovi a počkal, až jeho zrzavý přítel rozkouše sousto. Až poté k němu promluvil.

„Nebavíš se?" chtěl vědět, Ron však jen pohodil rameny a znovu se nenasytně zakousl do křupavé kůrky kuřete.

Harry nehodlal Rona přemlouvat, aby mu odpověděl, v tichosti se pustil do svého oběda a v duchu Ronovi trochu záviděl, jak voňavé a jistě dobré kuře měl. On se ale mohl pyšnit rychlým metabolismem, takže mohl sníst třeba i celou Hagridovu hájenku a stejně neměl ani libru navíc.

Až když na zrzkově talíři zbyly jen kosti a chrupavky, otřel si ústa a na svého kamaráda pohlédl.

„To Hermiona," řekl jen, čímž v Harrym vyvolal otázky.

„Hermiona co?" nechápal. Ron si nešťastně povzdechl.

„Parkinsonová ji celé roky urážela a nadávala jí do mudlovských šmejdů, navíc o sobě navzájem říkaly, jak jsou ošklivé a všechny ty věci kolem, přes které se nedokáže přenést," sdělil mu upřímně, což Harry rozhodně ocenil. Proto se na Rona chápavě pousmál. Ten však pokračoval: „Já ti asi nemám co vyčítat, protože jsem se dozvěděl, že i Ginny začala randit s někým ze Zmijozelu."

Harrymu vypadla z pusy rýže, jak se podivil. V rychlosti si otřel bradu, aby si toho Ron nevšiml. Zároveň nesměl zapomínat, že podle všech je teď šťastný s Pansy a nemělo by ho znepokojovat, že se Ginny zkrátka posunula dál. Zarazilo ho ale, že si našla někoho zmijozelského.

„S kým?" zajímal se a dával si pečlivě záležet, aby v jeho hlase bylo znát jen minimum zájmu.

Ron to ale nevěděl, což mu také vysvětlil. Řekl jen, že se Ginny vymluvila z oslavy svých i Percyho narozenin, jelikož je bude slavit v Paříži se svým novým přítelem. Tam prý měli odlétat prvního září.

Harry byl touto informací zcela zaskočen a samozřejmě se to podepsalo na jeho náladě, když se toho večera měli setkat s Pansy v Děravém kotli.

Jelikož čekal už nějakou dobu, objednal si u mladičké servírky skleničku ohnivé whisky a trpělivě vyčkával, až mu ji donese. Hnědovláska se vrátila jen o minutku později, kdy mu s úsměvem na rtech přinášela objednané pití. Když se u něj zastavila a on poděkoval, uvědomil si, že ji zná.

„Demelza Robinsová, že?" odhadoval správně, což mu hnědovláska potvrdila přikývnutím. Pamatoval si, že bývala střelkyní nebelvírského týmu.

„Pamatuješ si?" ptala se s rozzářenýma očima. Jak by mohl zapomenout na někoho ze svého týmu, když tak dlouho žil především famfrpálem.

„Samozřejmě," přikývl a upil ze své sklenky. Hlasitě polkl a v krku ho příjemně zapálilo.

Krom pálení v sobě ale pocítil něco neznámého. K jeho nozdrám se linula vůně spečeného bůčku, ranní rosy a něco, co nedokázal definovat. Dokázal se ale pohotově zvednout a nasát okolní vzduch, aby zjistil, že to byl ovocný parfém mladé ženy, která před ním postávala.

Jako kouzlem rázem zatoužil ji poznat víc a prozkoumat každé zákoutí jejího těla. Jeho ruka automaticky vzlétla do vzduchu a přistála u pramínku jejích kaštanových vlasů, který jemně uchopil prsty a chvilku si s ním pohrával.