Teacher's Pet-Severus Snape

159.

Následující dny jsem strávila v posteli a sotva jsem vnímala co se kolem mě děje. Jen jsem věděla že mi Severus pořád dává nějaké lektvary, obklady na čelo a tak podobně. Cítila jsem se jako po setkání s mozkomorem. Nejhorší bylo když jsem se z těch hrozných stavů konečně dostala a pohlédla jsem do zrcadla. Přímo uprostřed čela, tam kde byla Voldemortova hůlka, jsem měla velkou jizvu ve tvaru hvězdy. Hned jsem si vzpoměla na Harryho jizvu ve tvaru blesku, tak teď opravdu krásně ladíme. Severus říkal že se snažil udělat vše proto aby se mi rána zahojila ale lépe to nešlo a ta jizva mi zůstane pravděpodobně navždy. Můj dokonalí obličej je teď zničený. Chtěla jsem si ostříhat ofinu aby to alespoň trochu zakryly vlasy ale Severus mě nenechal s tím že mě to nechá udělat až si to pořádně promyslím a budu si tím jistá ale ne teď když jsem rozrušená. Zhroutila jsem se na podlahu před zrcadlem a Severus si mě vzal do náruče a hladil mě po vlasech. ,,Jsi pořád stejně krásná a miluji tě." Vzhlédla jsem a setkali jsme se pohledy. Pohladil mě po tváři a políbil mě na jizvu. ,,Tobě to nevadí?" ,,Ne a tobě by také nemělo." Pousmála jsem se a políbila ho.