Teacher's Pet-Severus Snape

43.

Od té doby to opravdu bylo jen horší a horší ale zvládala jsem to. Stojí to za to, když mě budou mučit smrtijedi, nebude to na mě mít takoví vliv. Právě jsme se s Dracem vrátili domů. Už mám svůj vlastní pokoj, vyzdobený podle sebe a stejně luxusní jako je Dracovo pokoj. Zítra je štědrý den, napadlo mě že by jsem poslala vánoční přání Brumbálovi a Snapeovi, přecejenom vánoce tráví v Bradavicích a tak nemůžou být se svími blízkými. Mají vůbec učitelé někoho? Neměla by jsem raději napsat všem učitelům? Vlastně asi nemají moc prostor pro osobní život. Celí rok jsou v Bradavích krom letních prázdnin. Asi pošlu přání všem. Začala jsem je vyrábět z barevných papírů, zdobit je a psát vzkazi, přizpůsobovala jsem je tak aby to bylo osobní. Když jsem je dokončila a převázala je všechny mašlemi, zavolala jsem Dobbyho. ,,Jak vám mohu posloužit má paní?" ,,Ahoj Dobby, mohl by jsi prosím předat tyhle přání učitelům v Bradavicích? Napadlo mě jestli nejsou takhle o vánocích osamělí." ,,Jste tak laskavá. Jistě." Dobby se na mě usmál, přání si převzal a zmizel. Chovám se k němu hezky, nemyslím že postoj mé rodiny vůči skřítkům je správný. Nicméně jim raději nic o tom neříkám. Jen se chovám mile a to je vše. Lucius a Narcissa mě mají opravdu rádi, moc si toho co jsem v nich našla vážím. Začínám být opravdu součástí rodiny.