Anděl strážný, anebo démon?

Minulost

,,Jak jsi se stala démonem?" zeptala jsem se a pohled upřela do jejích očí. Tělem mi vibrovala nervozita z té blízkosti, v jaké jsme se nacházeli i z jejího doteku, ale nechápala jsem proč. Po kratičké úvaze odpověděla: ,,Před pěti lety jsem byla člověk jako ty. V den mých sedmnáctých narozenin jsem konečně dostala možnost vrátit se z psychiatrické léčebny zpět domu. V rodině jsem se nedočkala projevů radosti a lásky. Matka mnou pohrdala a otec mi narovinu řekl, že největší chybou bylo moje narození a druhou to, že mě propustili ze sanatoria. Dva týdny po narozeninách jsem skočila pod vlak. A tak jsem poznala Satana. Moje duše nemohla zůstat v pekle, protože jsem za svůj život neudělala dostatek zlých skutků. Hrozilo, že ze mě udělá ducha, ale tehdy přišel Viktor se svojí manželkou Ellou a rozhodli se si mě adoptovat. Tak jsem se stala démonem. Ve všeobecnosti se démonem staneš, když se jiný démon rozhodne tě milovat. Může to být rodičovská láska, romantická, rodinná, anebo zkrátka velmi silné pozitivní pouto. Zní to skvěle, ale ta temná strana toho je, že musíš nejdřív zemřít."

Zůstalo mezi námi viset ticho. Sklopila jsem oči zpět k našim spojeným rukám. ,,Tak proč jsi mě nenechala skočit?" zeptala jsem se zmateně. ,,Protože by jsi skočila Patrikovi do náruče a stala by jsi se duchem. Netušila jsi, že existuju. Rozdíl mezi démonem a duchem je to, že duch se tě musí zmocnit, ale s démonem musíš jít dobrovolně."  vysvětlovala trpělivě chraplavým hlasem. Opět jsem jí pohlédla do očí. Ty dva kusy šedo-modro-zeleného ledu mě přitahovaly jako magnet.  Utřela jsem jí slzy a nadechla se k poslední otázce, která mě trápila: ,,Jak jsi věděla, kde jsem, když já ani netušila, že existuješ?"

Usmála se a posunula se ještě o kousek blíž ke mně. ,,V podstatě jsem tě tři roky v kuse sledovala. Byla jsem všade tam kde ty. Samozřejmě kromě tvých domovů. Mám sice oči a uši všade, ale nemůžu být doslova všudypřítomná fyzicky. Dávala jsem pozor, aby se ti nic nestalo, když jsi venku, anebo v práci. Poslední mé přání bylo, dostat tě pryč od toho muže, se kterým jsi žila. Vím o těch modřinách. Utvrdilo mě to v tom, že nejhoršími monstry jsou Satanovi duchové a hned po nich lidé. Proto jsem se postarala o to, aby jsi ho načapala při nevěře. Ta dívka s fialovými vlasy, se kterou jsi ho nachytala, byla moje kamarádka Beth." 

Když odpověděla i na mou poslední otázku, pustila moje dlaně a chystala se odstoupit. Spontánně jsem ji opět chytla. Objevil se světlý záblesk modré a přitáhla jsem ji k sobě do objetí. Po všech těch novinkách jsem chtěla jen být s ní. Překvapeně mi objetí opětovala. Netuším jak dlouho jsme tak stály. Najednou zvedla hlavu, kterou do teď měla položenou na mém rameni. Hleděli jsme si do očí. Myslela jsem jen na to, že Victoria je naprosto dokonalá. V tom mě políbila.