Fedraibow-elf princess ✔

7.Nejlepší dárek

Další ráno jsme spali do devíti. Takže jsme spali asi pět hodin. Když jsme se v devět probudili, dali jsme si ještě zbytek dortu a pizzy a dopili kofolu. Okolo desáté začali všichni odcházet a o půl jedenácté už tam nebyl nikdo.

Šla jsem si tedy vzít na sebe plavky, protože jsem byla domluvená s Arwixem že půjdeme zase k vodopádu. Venku bylo hezky a tak jsem si přes to vzala mé letní šaty. Moje letní šaty měli oranžovo-červenou barvu a byli na nich hnědé až béžové ornamenty. Když u nás v jedenáct zazvonil zvonek, byla jsem už přichystaná k odchodu. Za dveřmi stál Arwix s piknikovým košem v ruce. "Dobré ráno."pozdravil mě.
"Tobě taky dobré ráno." odpověděla jsem.

Pak jsme šli spolu zase k tomu vodopádu. Přímo pod tím vodopádem to bylo mělké. O kousíček dál, asi o deset metrů, to však bylo hlubší a dalo se tam v klidu skákat do vody.
"Půjdeme si zaskákat do vody, pojď."řekl mi.
"No tak dobře."odpověděla jsem mu. Šli jsme tedy nahoru na tu skálu. Ta skála byla tak tři metry nad vodou. Podívala jsem se dolů a malinko se mi zatočila hlava.
Arwix mě však jemně chytl okolo pasu a nepustil mě, dokud to nepřestalo. Pak se rozhodl skočit. Rozhodl se skočit do vody bombu. Udělalo to pořádný šplouch. Po patnácti sekundách vyplaval a řekl:"Teď ty."
"Já se bojím"řekla jsem já.
"Tak na tři,"řekl"raz, dva, tři" Na tři jsem se odrazila a skočila jsem za nám. Taky jsem se pokusila o bombu, ale moc se mi nepovedla.
"Já mám hlad."vylezlo ze mě najednou.
"Tak se pojď najíst."řekl a za mířil k piknikovému koši. V piknikovém koši toho byla spousta. Vzala jsem si jeden sendvič a zapila jsem to jednou sklenicí pomerančové minerálky. Arwix si vzal to stejné jako já.

Pak jsme šli zase do vody. "Pojď, teď skočíme špendlík."řekla jsem a skočila. Arwix skočil hned za mnou. Skákali jsme tak ještě docela dlouho. Když už jsme byli unavení, tak jsme vylezli z vody a na chvíli si lehli. Pak jsem si šla chvilku kondičně zaplavat.

Asi po půl hodině kondičního plavání jsem vylezla z vody. Přešla jsem k piknikovému koši a vytáhla z něj pomerančovou minerálku a mini chlebíčky. Měla jsem hrozný hlad a snědla jsem je všechny.

"Nechceš se jít osvěžit pod vodopád?"zeptal se mě Arwix.
"Klidně, jdeš se mnou?"
"Vzhledem k tomu, že jsem se tě zeptal."řekl a usmál se na mě. Usmála jsem se na něj zpět.
Šli jsme spolu pod vodopád a tam jsme chvíli stáli.
"Kat?"zeptal se mě najednou.
"Ano Arwixi?"
"Co bys dělala, kdyby tě chtěl políbit někdo koho vůbec neznáš?"
"Asi bych mu dala facku, pak ho kopla do..."
"Pššššš..."přerušil mě a dal mi prst na pusu. Okamžitě jsem stichla.
Pak se ke mně otočil a zadíval se mi do očí. Dal mi ruce na záda a přitáhl si mně blíž k sobě. Pořád se mi upřeně díval do očí a pak se přiblížil svými rty k těm mojim. "Miluji tě..."vydechl a jemně mě políbil na ústa. Projel mnou zvláštní pocit. Když se jeho mokré rty dotkly těch mojich, podlomila se mi kolena, ale Arwix mě pevně držel.Po chvilce se odtáhl. Užasle jsem na něj dívala a pak jsem řekla:"Co si to dovoluješ líbat princeznu?"a začla jsem se smát. Arwix se taky začal smát. "To byl dárek k narozeninám"řekl.

Pak už jsme se šli převléct a dojíst zbytky jídla z našeho piknikového koše. Pak jsme šli pomalu lesem k autu. Arwix mě doprovodil až k domi. Před domem jsem mu řekla:"Taky tě miluju"letmo jsem ho políbila na rty a zmizela jsem uvnitř domu.

Večer v posteli jsem přemýšlela o mé první puse a o zítřejším setkání s drakem.