Deviance |18+|- Český překlad

xii

Mariino srdce bilo astronomickým tempem. Stěží dokázala potlačit očekávání, když ve výtahu sledovala stoupající počet pater. Nathaniel žil v působivém komplexu v srdci města, který neležel více než 30 minut od kampusu.

,,Dýchej, Marie." Nathaniel objal Marii kolem pasu nakreslil vzrušující kruhy přímo pod jejím hrudníkem. Cítila ho přes šaty, až se jí tajil dech.

Marie neměla ponětí, co ten muž plánoval. Ta naivita ji jen vzrušovala.

Nakonec výtah zastavil ve 22. patře a Nathaniel vyvedl Marii ven. S paží stále kolem jejího pasu ho následovala k jeho bytu umístěném nalevo od výtahu.

Profesor odemkl dveře svého dvoupatrového podkrovního bytu. Marii málem klesla čelist na zem.

Místo bylo krásné svým vlastním jednoduchým způsobem. Nic nebylo přehnaně luxusní. Celý loft se spoléhal především na tmavé dřevo a elegantní ocelové akcenty pro celkovou zjednodušenou architekturu. Marie udělala pár kroků a vstoupila do místnosti, která navzdory své minimalističtější povaze dokázala působit útulně a vyhovovala Nathanielovu vkusu a osobnosti. Její oči sledovaly hladké dřevěné visuté schodiště, které vedlo do druhého patra, kde se zdálo být několik ložnic.

Marie slyšela, jak se za ní zavřely dveře bytu. Nathaniel ji obešel, položil jí ruce na ramena a pozorně studoval její pohled.

Nathanielovy bouřkově šedé oči byly okamžitě mnohem tmavší, než je Marie kdy viděla. Byly chtivé...

Marie se pod jeho dravým pohledem cítila nahá.

,,Na co myslíš, Marie?" zeptal se Nathaniel tichým hlasem.

Marie se odmlčela. Podívala se na Nathaniela, prohlédla si své okolí a nasála jeho atmosféru.

,,Zajímalo by mě, kolik mi toho dokážeš ukázat za jednu noc." Marie odpověděla sotva šeptem.

Nathanielovy oči se rozzářily při Mariině odpovědi, ale ne jeho obvyklým okouzlujícím způsobem. Marie viděla něco mnohem zlověstnějšího za krásnýma šedýma očima, které ji uchvátily první den, kdy vstoupila do jeho třídy.

,,Chceš, abych tě šukal?" zeptal se Nathaniel.
,,Ano, prosím."
,,Omezit tě?"
,,Ano..."
,,Ublížit ti?"
,,Prosím."

Marie byla ochotná v tuto chvíli kleknout na kolena a prosit.

Nathanielův dech se stal trhanějším a nejistějším, jak si představoval Marii...na jeho nemilost...svázanou...s roubíkem...slzy a řasenka potřísněné na její tváři...

Pod jeho kontrolou.

,,Promluvme si o ochraně," řekl náhle Nathaniel, odvrátil téma, než jeho vlastní zdrženlivost praskne a odtáhne Marii do jeho zamčené ložnice.

,,Mám prášky." Marie byla posledních několik let pilná ohledně své antikoncepce.

,,Jsem čistý. Mám ve své kanceláři lékařskou dokumentaci, jestli ji chceš vidět," nabídl Nathaniel.

,,Věřím ti."

Důvěra. Byla to hodnota, kterou měl Nathaniel nad láskou.

Profesor odpověděl: ,,Vím, že jsi taky čistá. Zkontroloval jsem tvé vysokoškolské lékařské záznamy."

,,To zní nezákonně."

Nathaniel zvedl obočí. ,,Aha, takže teď dodržujeme pravidla?"

Mladá studentka našpulila rty a zakryla úsměv nad Nathanielovým vtipným tónem.