Kiara Williams

Příprava

Probudila jsem se, nebo spíš mě probudilo sluníčko svími zářivými, hřejícími paprsky. Pomalu jsem tedy vstala. Když jsem sešla z půdy, ze svého pokoje, všimla jsem si, že všichni běhají sem a tam a něco chystají, připravují a dohadují se.,,Co se děje mami?" Zeptala jsem se poněkud zaujatě.,,Teď prosím ne broučku, teď máme práci" Odpověděla. ,,Mami, víš že nesnáším, když mi říkáte broučku, už nejsem malá." Řekla jsem jí na to, ale ona nereagovala, byla zaujatá svou prací. Ach jo, došla jsem si do pokoje pro svojí brašnu, do které jsem si dala pití a šla jsem si udělat svačinu a snídani, rozhodla jsem se totiž, že k paní Dianě vyrazím brzy.

Když jsem si dochystala jídlo, sklidila jsem si ho do brašny společně s receptem, který jsem Dianě slíbila. Pak jsem sešla dolů a šla rovnou do stájí. Tam jsem si začala osedlávat a hřebelcovat Luckyho, budeme projíždět městem, tak aby trochu vypadal. Hřebelcování se Luckymu docela líbí, ale nemá rád, když ho hřebelcuje někdo jinej. Nakonec jsem ho už vyvedla že stáje a šla jsem ostatním koníkům dát slámu. Mirabelka spokojeně zaržála. Já jí poplácala po hřbetě a pak jsem už šla k Luckymu, nasedla jsem na něj a vyrazili jsme, vyjeli jsme oklikou, abychom se trochu projeli. Lucky totiž zbožňuje ranní vyjížďky. Zastavili jsme na louce plné krásných květin, já sesedla a sbírala jsem nějaké kopretiny. Zněkterých se mi povedl i věneček, ten jsem hodila do nedaleké řeky. Zbytek kopretin jsem svázaka stéblem trávy, donesu je paní Dianě jako každý pátek, vždycky jí tím udělám radost, ona přímo miluje kopretiny, tak jako já. To máme společné. Už bych asi měla pomalu vyrazit za Diou, tak jsem nasedla na Luckyho a vyjeli jsme vstříc Die. Projížděli jsme okolo Liamovy chatky, ale ten už bude nejspíš na cestě. Projížděli jsme vesnicí,,Ahoj Kiaro" pozdravila mě paní Jenna. ,,Dobrý den"pozdravila jsem jí nazpět. Cestou jsem se ještě pozdravila s trochou lidí, než jsem dojela k domu paní Die. Koukala jsem, že už tam stojí koně ostatních. Zaklepala jsem a otevřela mi Kayla ,,No už na tebe čekáme". Vešla jsem a svazek kopretin jsem dala do vázy na stole a nalila do ní trochu vody. ,,A jéje, zase táhneš kopretiny,"promluvila Teenit svým kousavým hlasem. ,,Jo, vždyť víš, že to pátky délávám." Řekla jsem.,,Vždyť jsou tak obyčejné a nudné, takové až moc jednoduché, co se ti na nich tak líbí? Vsadila bych se, že kdybych paní Die donesla já kvítí, potěšila bych jí mnohem více než ty."Provokovala mě.,,No právě, líbí se mi na nich ta jednoduchost a jemnost, jsou ladné a skoro ke všemu se hodí. A už mě prosím nech být, nebudeme si přeci kazit den, no ne?" Dokončila jsem svůj proslov na obranu.,,Tak víš co? Příští pátek, obě doneseme kvítí a uvidíme, takhle se zjistí, kdo je lepší, platí?" Odpověděla mi na to.,,Inu dobrá" Ukončila jsem to, protože kdybych odmítla, měla by zase kecy proč, že se bojím a td. Nehodlám se ztrapnit, ona vyzvoní totiž úplně všechno a všem a ještě to pozmění podle sebe.,,Klid, vždyť víš že je padlá na hlavu" Uklidňovala mě Zia s Kaylou a Liam pokyvoval hlavou, pak už přišla paní Diana. ,,Tak už vás tady mám, zase jste mi přišli pomoct? To jste hodní, co já bych si bez vás počala, děkuji ti Kiaro za donesené kopretiny" Dobelhala k nám paní Dia. Já se na ní usmála.

Začali jsme poklízet, potřeba bylo vytřít prach, zamést, vytřít, poklidit věci na správná místa, poumývat nádobí, vyčistit botník, vyprat, sklidit oblečení že šňůry, nasušit čerstvé bylinky, paní Diana je totiž bylinkářka. Pak ještě upravit a sklidit zahradu na Jaro, minule jsme to totiž nestihli. A pak už jen s paní Diou napíct něco dobrého na neděli.

Liam

Už jsme začali s úklidem, já začal se zaměřením a vytíráním prachu, Kayla zas začala prát, Zia pomáhá Teenit se zahradou, ale moc jim to nejde, protože Teenit nesnáší hlínu a nechce se zašpinit a přitom tak moc chtěla pracovat u kytek, tak tam místo ní šla Kiara a Teeni tím pádem pomáhá mě s pracemi ve vnitř. Akorát si stejně moc nepomůže, zbyl na ní botník a vytřít podlahu, bylinky se budou sušit až pak. Slyšel jsem, jak si nešťastně povzdechla.

Trvalo to tak dvě hodiny, než jsme byli všichni hotovi, nový rekord. Nakonec se basušily bylinky a šlo se píct něco dobrého.

Jé, móc hezky to voní, Kiara s Kaylou a paní Dinou napekly buchtu plněnou kakaem, politou citrónovou polevou. Paní Diana nám pak dala kousek ochutnat, jelikož tady v Neděli nebude, jde navštívit svojí rodinu. Hm, výborné ,,Dobře jste to napekly" pochválil jsem je. I paní Diana souhlasila, kradmo jsem si všimnul, jak Teenit nenápadně zuří, že nebyla pochválila zrovna ona.

Cestou spět, jsme s Kaylou jeli společně s Kiarou,, Viděli jste jak se Teenit tvářila, když viděla, jak nás pochválili?" Ptala se se smíchem Kayla, Kiara se začala smát ,,Jo, úplně zuřila, ale neměli bychom se jí úplně smát, každý je jiný." Dodala. ,,No, ale zasloužila si to, jen si vzpomeň, jak ti napatlala med do bot." Dodal jsem zase já se smíchem. ,,No, to máš asi pravdu" začaly se smát. Já se začal smát také. Cestou jsme vesele hovořili, ale vyrušil nás shluk lidí okolo informační tabule, na které vysel nový papír. Všichni o něčem hovořili. Přibrzdili jsme koně a zasedli z nich. Koukli jsme na sebe, protože je to dlouho, co tu takhle vyvěsili něco nového. Došli jsme tam, museli jsme se procpat davem, abychom si to mohli přečíst. Nakonec se to povedlo a pak už jseme začali číst..

_____________

Milí vesničané, dovolujeme si vám oznámit, že od dnešního rána, se zpřísní pátrání stracené princezny z rodu Williams. Dostalo se nám podezření, že se skrývá v, nebo nedaleko vesnice Goodwill nebo vesnice Kirzah. Proto se z těchto vesnic odvedou všechny osumnáctileté dívky a připravý se na rituál, kde se zjistí, která je z rodu Williams. Jestli se zjistí, že se pokouší někdo utéct, jeho rodina bude silně potrestána.  
                  Děkuji vám, váš král
                               Kristien Williams II

_____________

To mě dostalo, Všichni ví, že po stracení princezny a její rodiny, nastoupil na trůn bratr otce stracené princezny Williams II. Nikdo ale neví, že byly upálení daleko odtud těmi spiklenci z království a okolí. Ale to víme jen mi, ti co mají magické schopnosti. Skrýváme se proto, nedopustíme, aby nás vyhubili. Snažíme se pomáhat. Kristien ale také ovládá schopnosti, nebo ne? Je přeci z rodiny Williams, Skrývá to? Jakto že na něj spiklenci nepřišli? To mi vrtá v hlavě už od té doby, co jsem se dozvěděl kdo jsem. Spiklenci proti magii a našemu rodu se ukrývají společně s námi. Vesničané ale ví že jsou mezi námi magičtí lidé, ale my se neprozrazujeme už jen pro to, že jsou tu i lidé proti nám, myslí si, že jsme čarodějky či čarodějové, jakože zlí. Nikdo neví, že rod Williams patří k nám, kdysi to bylo jinak, obě steany žili v míru, ale pak se oběvila zlá skupina zlé krve a ta vše převrátila naruby, pak jsme  se začali skrývat, ale rod Williams zůstal na trůně. Vše je zahaleno v mnoha tajemstvích, proto mi to furt vše tak moc nedává smysl, ale dozvím se to, jednou.
Ale je tu jeden problém, co bude s Kiarou? Když jí odvedou?! Musíme nějak utéct, a jak přišli na to, kde se skrývá? Co teď?

Kiara se vyděšeně dívala na papír..
Pak už jsem jen viděl jak nasedá na koně a mizí pryč.