Kiara Williams

vidění

Jmenuji se Kiara Springová, bydlím v dřevěné chatce na kraji lese na louce nedaleko malé vesničky Goodwill, jmenuje se tak po království nedaleko odtud. Je mi 17 a ráda čtu a lezu po stromech. Jo jsem dobrodruh. Ví to skoro všichni. Mám vlasy do půli zad, jsou.. No, barva se nedá určit, na světle jsou rezavé, ve stínu a doma jdou světle hnědé a v zimě jsou tmavě hnědé, skoro až do černa ,,Počkej na mě!" Volám na Liama. Zrovna závodíme na koni, je to můj jedinej nejlepší přítel společně s Kaylou a Ziou. Ale s ním je největší sranda, je vtipnej a milej, že je někdo milej se nedá říct úplně o všech a stejně to ostatní používají. Milost je ale to, že nikdy by nikomu neublížil, neřekl nic hanlivého a nikdy by nikoho nepovažoval, prostě nikdy nikdy. To na něm zbožňuju. Ale i přesto se umí bránit, brání i mě, je brunet ze špinavé blond a má modré oči, je vydokej asi 170, podobně jako já, ale jsem o kousek menší. Kayla je jeho sestra, má stejnou barvu očí a vlasů, ale je menší než já a Zia, ta je blonďatá se zelenýma očima. ,,Nepočkám" volal na mě Liam.,,Myslíš? Tak počkej!" Zvolala jsem a popohnala Luckyho, svého koně. On se otočil a všiml si, že ho doháním a tak taktéž popohnal toho svého koně. Ale měl to marný, já ho předehnala ,,Tak vidíš! Já ti to říkala!" Začala jsem se smát.,,No, víš že vždycky vyhraju, že neprohrávám a já nemíním prohrát" řekl mi se smíchem a lišáckým výrazem. ,,Vážně? O tom ani nevím" dodala jsem se smíchem. Už mě začínal dohánět, ještě trochu jsem popohnala koně. Ale moc to nepomáhalo. On mě stejně doháněl. Když už okolo mě probíhal, vyplázl na mě jazyk a udělal rohy z rukou. Já se začala smát.,,To ti stejně nepomůže, když vyhraju" řekla jsem mu na to. Já ho nakonec dohnala a udělala to samé, akorát né parohy, ale dlouhý nos. Ale ono ho to spíš utvrdilo přidat a tak koně pobídl do cvalu. Já udělala to samé, ale stále jsem se držela za ním. Už jsem viděla cíl, kde jsme vždy končili naše závody, nádherné jezero plné křišťálové vody. Pokusila jsem se zrychlit, trochu se to  povedlo, doháněla jsem ho. ,,Jo!" Zvolala jsem nadšeně když jsem ho dohnala, ale pak jsem si uvědomila, že můj kůň Lucky prudce zabrzdil před jezerem a já přepadávala, řítila jsem se rovnou do jezera, až voda vystříkla kolem. Já se vynořila zpod vody a začala se smát. Liam vypadal vyděšeně, ale pak se začal smát také. Pak se rozeběhl a skočil za mnou. Koníčci pak začali znepokojeně ržát, jak na ně vystříkla voda z jezera. A to jsme se s Liamem začali smát ještě více. Chvilku jsme se pak ještě ráchali v jezeře a dovádéli a pak jsme si společně vylezli na strom, jak bylo naším zvyke na tu největší, pohodlnou větev a koukali se do dáli. Já mezitím vyndala večerní svačinky, chleby s máslem, sýrem a salátem a k tomu dvě jablka. Také jak je naším zvikem,,Jé, ty jsi mi zase přinesla svačinku?" Usmál se. Já jen pokývala hlavou, jelikož jsem už měla plnou pusu svého chleba. Chvíli jsme jen tak seděli a pozorovali zapadající slunce za hory, které se krásně idrážeky v jezeře společně s červánky a tím úžasným západem.,,Víš ty co Kiaro? Tohle se nikdy neomrzí, společné ježdění na koni, povídání u jezera a koukání na západ slunce" řekl s hrajícím úsměvem na tváři opírajíc se o strom. Já se mu opřela o rameno a tiše si pobroukávala nějako písničku kterou znám od mámy Catharine.

Liam

Ona se mi opírala o rameno a něco si broukala. Já tomu tiše naslouchal společně se spěvem ptáků a šumění větru v korunách stromů. Je to příjemné, nedokázal bych si představit, že bych o tadyto přišel. Je moje jediná přítelkyně, samozřejmě že i se Ziou a Kaylou, Kayla je moje sestra. Moc si jí vážím. Ale s Kiarou si rozumím nejvíce. Povzdechnu si, je mi skvěle. Najednou se Kiara zvedne a pidívá se mi do očí s prosebným výrazem ,,Prosím prosím, zahraješ mi na vrbovou píšťalu?" Zeptala se. Já si totiž vytvořil z vrbového proutku píšťalu a jí se to hrozně líbí a tak furt škemrá.,,No jo" usmál jsem se na ní a vyndal píšťalu že své brašny. Tam jsem ještě narazil na dáreček pro ní. Vyndal jsem ho z brašny.,,Zavři oči, něci pro tebe mám" řekl jsem jí, ona zaváhala, ale pak už zavřela oči. Já jsem jí pomalu nandal náramek s korálky s vyřezanými runami v barvách čtyř živlů. Uvázal jsem jí ho na ruku a Ona pak pomalu otevřela oči, koukla se, co jsem jí to dal. Vytřeštila oči ,,Co? Nelíbí?" ,,Ne, právě naopak! Je překrásný" Odpověděla mi a pevně mě objala. Já jí obětí opětoval. Po chvíli jsem si nachystal svojí píšťalu a začal hrát svojí oblíbenou melodii, tu, kterou si Kiara furt broukala, i teď se přidala. Moje musika z píšťalo se nese vzduchem, mezitím co na nebe vystoupali hvězdy. Kira ale nedmí zjistit, že moje píšťala je magická, když se stratím, najde mi cestu, uklidní mě a otevírá brány do tajných míst na tomto světě. Moje matka mi říkala, že jí nesmím nikomu dát a nesmím o tom nikomu říct. Ale Kiře bych to říct mohl, ale nesmí zjistit, že existuje magie, vím o ní něco, řekla mi to její mamka Catharine Springová, Kiara ale Springová není, ale Kiara William. Je mi úžasně, ale má to jeden háček... Jednou budu muset odejít a jí dlouho neuvidím, jen doufám že jí zase uvidím. Chci Kiaru ochránit a najít ty, co jí chtějí zničit a zbavit se jich, nenechám někoho jí ublížit. Ale nejdřív se musí zabránit tomu, aby se o jejích osumnáctých narozeninách oběvily schopnosti. To se ale ještě neví, jestli úplně půjde. Narozeniny má už za 3 dny. Ale teď to nechci řešit, chci si užít Kiaru a ostatní, než budu muset odejít. Když jsem dohrál na píšťalu, zvedli jsme se a slezli ze stromu se nachystat domů. Znovu jsme si osedlali koně a vyhoupli se na ně. ,,Děkuji ti Liame, že jsi mi zahrál na píšťalu." Já se uculil a vyjeli jsme. Hvězdy svítily a vůně lesa a louky nás obklopovala. Na nebi svítily hvězdy, ale ta jedna svítila nejvíce, každý má tady v Goodwillu svojí hvězdu, která mu svítí nejvíce, a ta moje mi pomáhala když jsem byl smutný a teď mi osvicovala cestu. Cesta není tak moc dlouhá, ale nějakou tu půl hidinku jo. Nakonec jsme se rozloučili, ona vysedla z koně, protože už stojíme před její chatou a já se vydám nedaleko odsud, také domů. Nebydlím ve vesnici ale blíž ke Kiaře.,,Tak se měj Kiaro, já už pojedu domů" rozloučil jsem se,, Dobře, tak zítra zase u Diany?" Zeptala se a já kývl na souhlas a rozjel se domů. Diana je starší paní, které s Kailou, Ziou, Kiarou a Teenit pomáháme s prací. Teenit je protivná holka, která si z Kiari se Ziou dělá srandu, mě a Kaylu respektuje, ale jim teda dává dost zabrat. Už jsem byl skoro doma, tak jsem sesedl z koně a zbytek cesty došel do stájí. Pak už jsem jen odsedlal koně a šel si odpočinout. Ale... najednou jsem měl vidění..