WHAT ABOUT US / LN4

021

Další den nadešel. Závodní den. Během několika minut jsme se třídou byli v paddocku a šli jsme rovnou do Red Bullu,ale my měli s Gavim namířeno jinam,tak jsem šla za naší třídní a oznámit jí to.

" Ehm paní učitelko. Já a Gavi jsme byli pozváni do garáže McLaren. Nevadí když budeme závod sledovat od tama?" Zeptala jsem se jí slušně a ona se na mě jenom usmála a kývla hlavou nahoru a dolu.

S Gavim jsme se vydali do McLarenské garáže,kde jsme ale neviděli ani Landa a ani Oscara a Pablo se hned na to je mně naklonil.

" Hledáš svýho kluka?" Zeptal se mě a najednou se do konverzace přidal další člověk.

" Ty chodíš s Landem?" S Pablem jsme se synchronizovaně otočili a všimli jsme si Zaka.

" Ehm ne. Pablo je trochu delulu. Nebo spíše hodně." Vysvětlila jsem mu a on se uchechtl. " Kde ty dva vůbec máš?" Zeptala jsem se ho a on se znovu usmál.

" Měli nějaké setkání, měli by tady být každou chvíli." Zak se na chvíli odmlčel a znovu se podíval za mě. " A to je můj signál odejít. Užijte si závod." Popřál nám Zak a poté hned odešel.

S Pablem jsem se otočili o 90 stupňů a zahlédli jsme jak překvapeného Landa,tak i překvapeného Oscara.

"Co tady děláte? Myslel jsem se, že nepřijdeš." Řekl mi Lando, když si mě vtáhl do objetí a já se na něho poté usmála.

" Své sliby dodržuju." Ujistila jsem ho a jemu se rozzářil úsměv na tváři.

" Viděl jsem tvoje včerejší story. Carlos nebyl vůbec nadšený, když to viděl a už vůbec ne, když zjistil, že jeho oblíbený Madrid prohrál." Řekl nám Oscar a já s Gavim jsme se na to uchechtli.

" Říkala jsem mu to snad tisíckrát. Barcelona je lepší."

" Svatá pravda." Přidal se ke mně Pablo a hned poté jsme udělali náš pozdrav,ale hned potom jsem viděla Landa,jak se jeho úsměv změnil na neutrální.

" Lando,Oscare. Je čas." Oznámil dvěma jezdcům McLarenu jeden z Papaya inženýrů a Landův obličej zbledl.

" Držte nám palce lidi." Rozkázal nám Oscar a šel se chystat. Lando už chtěl jít taky,ale já jo na poslední chvíli chytla za ruku, což ho donutilo se na mě otočit.

" Počkej." Chytla jsem i jeho druhou ruku a on se mu podíval přímo do očí. " Nestresuj se. Budu se odsud na tebe dívat a budu na tebe pyšná ať se stane cokoliv. Ale jsem si naprosto jistá, že to zvládneš." Nějak jsem tímhle uklidnila. On se na mě usmál a šel se chystat stejně jako Oscar.

" Pořád mi budeš tvrdit, že to není tvůj kluk?" Naklonil se ke mně Pablo,ale já ho jenom žduchla a oba jsme se uchechtli.

Začalo zahřívací kolo a ten stres,ta nervozita rostla každý moment,kdy oba McLareny projeli zatáčkou a přibližovali se k té poslední,kde se na startu taky seřadili,tak jak mají začínat.

Pět světel zhaslo a začala velká cena Velké Británie. Lando měl krásný start a dokonce předjel i Maxe, takže byl leader závodu a mě štěstím slzely oči. A abych to nebyla já,tak na mě byla natočená i kamera,ale já ji ignorovala a dál se dívala na Landa.

[------]

Závod skončil. Na prvním místě se samozřejmě umístil Max, což nebylo žádné překvapení,ale na druhém místě se umístil Lando a za ním Lewis. Oscar měl smůlu se safety carem, takže dojel čtvrtý,ale na zelenáče v F1 je to výsledek výborný.

Stála jsem za oplocením a viděla jsem,jak Lando zaparkoval u cedule s číslem 2. Vystoupil z auta a běžel ke svým mechanikům, které hned objal a já kvůli tomu měla skleněné oči. Byla jsem za něho tak šťastná, že mi bylo v tenhle moment jedno jestli to uvidí můj bratr nebo můj otec. Chtěla jsem,aby byl Lando šťastný.