Burning Love

Podzim a druhé Vánoce....

19.12. 1952 škola
Celý podzim jsem ho ignorovala a on mě taky.... Strašně mě to ničilo a chtěla jsem se k němu strašně moc vrátit zpátky.... Do listopadu jsme se na sebe ještě při setkání pohledy vždycky usmívali. Ale ono by to takhle dál přece nemohlo fungovat a tak jsem se s ním natrvalo rozešla.... Na jednu stranu jsem byla spokojená, ale na druhou jsem umírala. Nemohla jsem na něj nemyslet a pořád ho prostě ignorovat. Začala jsem se učit na maturitu.... Chtěla jsem ji udělat a ne propadnout. Začala jsem dokonce přemýšlet o přihlášce na vysokou školu. To studium mě tedy nějak až moc chytlo a nechci s tím přestat. Moje mamka mě v tom začala hodně podporovat a začala na mě být hrdá. Ona na mě zatím nikdy nebyla úplně moc pyšná. Ale zase nikdo v naší rodině ještě nikdy na vysoké škole nestudoval.... Jednou jsem to řekla ve škole a všichni: ,,NEMÁŠ ŠANCI SE TAM DOSTAT!!!!" Tato věta byla doprovázena nadšeným smíchem. Můj ex se jako jediný nesmál. Jakmile začala přestávka, přišla ke mně jedna tichá nevýrazná spolužačka a sedla na lavici a začala si se mnou normálně povídat a řekla, že chce jít taky na vysokou. Chtěly jsme na tu stejnou a tak jsme se spolu začaly kamarádit.

Nemohla jsem to vydržet, šla jsem za ním. Řekla jsem mu o mé stálé lásce k němu a o té vysoké škole.... Řekl mi o jeho velké podpoře a ať to všechno dobře dopadne. Naslouchala jsem mu a trpěla jsem. Od té doby uplynul nějaký čas a dnes je poslední školní den přes Vánoci, tak jsem na to moc zvědavá a jestli něco dostanu. Měla bych mu pak já tedy taky nějakou drobnost dát? Mám tu v záloze čokoládu....

Dostala jsem srdíčkovou Milka čokoládu a byl tam vzkaz. ,,Jsem blbec, ale pořád Tě miluji, vždyť nám spolu bylo vždycky tak dobře"....