čas na lásku mít- MALEANORA

CINQ

Matouš po probuzení neměl čas na přemýšlení nad tím, kde by Eleanora mohla být. Není hloupý. Došlo mu, že odešla. Rychle se dal do pucu a už utíkal na snídani se šlechtou jako každé ráno. Matouš doběhl k jídelně a pomalu vešel. Chtěl si sednout na své místo, avšak někdo tam seděl. Šel si najít jiné místo a jediné volné bylo vedle Eleanory. Co nevěděl bylo, že ho pro něj Eleanora uvolnila. Matouš se pousmál, vnitřně se zaradoval a posadil se vedle ní.

„ Dobré ráno, Matouši jak jsi se vyspal?“ zeptala se Eleanora a usmála se. „Ne moc dobře, ale děkuji za optání.“ otočil se na Eleanoru a usmál se. „ Ach, na to jsem se chtěla zeptat.“ vykřikla Terezie. „ Kde jsi byla ráno, Eleanoro? Stavila jsem se u tebe v pokoji, abych tě pozvala na odpolední procházku, ale když jsem přišla do tvé komnaty, tak tys tam nebyla.“ zeptala se císařovna. Matouš zrovna jedl vajíčka, a když slyšel tu otázku, tak se zakuckal. Eleanora do něj trochu nenápadně kopla a spustila: „ Byla jsem na ranní procházce. Doporučil mi to pan hrabě , když tu ještě byl. Má to prý posílit lepší myšlení přes den.“
„ Přišlo ti něco vtipného, Matouši?“ zeptala se císařovna. „ Nic, jen jsem se zakuckal.“ zamluvil to Matouš. Císařovna věděla, že to nemůže být pravda, ale co nadělat. Konverzace u stolu pokračovala i po snídani a Matouš s Eleanorou se snažili nenápadně komunikovat. Oba měli ruce v klíně a poslouchali nějaké vtipné příhody Terezie. Eleanora najednou ucítila lehký dotek něčí ruky. Byl to Matouš, který se snažil poslouchat Terezii, ačkoli mu to moc vedle Eleanory nešlo. Eleanora opatrně přiblížila svou ruku k jeho a jemně se svým malíčkem dotkla jeho. Matouš na pohled znervózněl a pomalu položil Eleanory ruku do té své. Nechtěl nic urychlovat. Bál se, aby o ni nepřišel. Eleanora zrudla jako rajské jablko. Neustále se culila, ale nesměla to na sobě nechat znát. Snažila se udržet vážnou tvář, ostatně jako Matouš. Matouš jí začal palcem hladit pomalu hřbet ruky. Eleanora měla snad tisíc motýlků v břiše. Cítila se šťastně. V tu ránu najednou někdo vtrhnul do místnosti a Matouš ruku odtrhl. Od té chvíle se na sebe ani nepodívali.

Po snídani se snažil Matouš, co nejrychleji dostat do chýše, ale marně. Eleanora je rychlá žena a dohonila ho. „Jdu s tebou.“ oznámila. „ Co bys tam dělala, El?“ řekl Matouš. Eleanora se pousmála nad tou přezdívkou. El jí nikdo nikdy neřekl. „ Matouši, nedělej hloupého. Měli bychom si promluvit, ale někde jinde. Na chodbě to není úplně.. vhodné.“ Na to Matouš nestihl už odpovědět, jelikož ho Eleanora čapla a vlákla do jeho chýše. Eleanora zabouchla dveře a Matouš spustil. „ Já ti říkám, že my nemáme o čem mluv-“ „ Nesnaž se to zamluvit, Matouši. Nejdříve jsi na mě chladný, pak se na mě koukáš, jak kdyby neexistoval nikdo jiný. Pak jsi opět chladný a najednou mě držíš za ruku, a teď se snažíš všechno ututlat a nemluvit se mnou. Co se děje?“ „ Eleanoro, to nemůžeš pochopit.“ vzdychl Matouš a posadil se. „ Očividně se mě to nějakým způsobem týká, tak chci vědět, co se děje. Jsme přeci přátelé.“ „Eleanoro, tohle mi nedělej..To je vydírání.“ vstal Matouš  a snažil se o otočení situace. „Pokud to je jediný způsob, jak z tebe něco dostat, tak jsem ochotná udělat cokoliv.“ řekla odhodlaně El. „ Já nemůžu. Ani nevím jak, Eleanoro.. Rád bych, ale já doopravdy nevím jak.“ to Eleanoru rozhněvalo. „ Tak jak to je přeci. Matouši nepřej si mě až to zjistím.  Běž mi z očí!“ otočila se Eleanora a naštvaně se vydala na odchod. Najednou ji silná paže chytla a otočila ji. Eleanora najednou byla otočená na Matouše a dívala se mu do očí . Nedokázala se na něj už hněvat.

Matouš se snažil najít slova. Bylo to poprvé v životě, kdy nevěděl co říct. Děsilo ho, že toto dokáže jedna žena, která je ke všemu princezna. Najednou jeho tělo začalo jednat. Bez přemýšlení se k ní začal přibližovat. Jeho rty se nebezpečně rychle přiblížily k jejím. Najednou se jejich rty dotkly. Matouš Eleanoru jemně políbil. Eleanoře se zatajil dech. Nečekala, že by tento moment někdy přišel. Celé hejno motýlů proletělo celým jejím tělem. Chtěla, aby ten moment trval co nejdéle. Pak najednou zavál vítr a dveře zarachtaly. Eleanora od Matouše rychle odskočila. Na chvíli se na něj podívala a ve stresu ze sebe vyhrkla: „ Já budu asi muset jít“ a rychle vyběhla do své komnaty. Matouš tam pouze stál a už se v hlavě proklínal. Proč to sakra udělal? Jeho čin bude mít následky a je jasné, že tohle nedopadne dobře. Sakra. zanadával
Matouš.

Dneska krátké, ale ikonické.
Konečně se to stalooo. PRVNÍ KISS AAAA. Also by někdo mohl taky začít psát another ff, protože můj čas na psaní je v tuto chvíli minimální ngl💀
Stay safe- Agis