Taehyungie, myslíš jistě, že je to dobrý nápad?“ Optala se mne má matka
„Samozřejmě. Provádím toto už po několikáté. Nic se mi nemůže stát“ usmál jsem se na ni, a než stačila cokoliv říci, jsem odplaval k hlavním dveřím
„Opatruj se!“ Křikla na mne, ale to už jsem se nacházel někde na korálovým útesem.
„Tae!“ Zahulákal na mne kdosi. Zastavil jsem se, a rozhlédl se
„Jihoone, můj starý příteli“ vydechl jsem, když jsem ho zahlédl
„Také jdeš na to?“ Optal se
„Ano. Jsem domluvený s Kihyunem. Nejdříve mi chce někoho prý představit, a poté se na to vrhneme“ pokýval jsem hlavou
„Myslíš, že by vadilo, kdybych se přidal?“ Udělal psí oči, načež jsem jen pokrčil rameny a plaval dál na místo srazu.
„Kihyune, už jsem tady“ široce jsem se usmál, když jsem se dostal k němu
„Tae, Jihoone“ usmál se on. Otočil jsem se, a spatřil Jihoona, tak přeci jen plaval se mnou
„Chtěl bych vám někoho představit“ sklopil pohled, a začal si hrát se svými prsty
„Tohle je Soobin, Binnie tohle je Tae, a tohle Jihoon“ vedle něho se zjevila další siréna
„Těší nás“ usmáli jsme se, a poté se vydali k ostrovu
„Tady to je“ vydechl jsem, když jsem spatřil mně dobře známé pobřeží. Společně s klukama jsem si sedl na kameny na břehu tak, abychom ocas měli ještě ve vodě
„Tamhle pluje loď!“ Ukázal nadšeně Kihyun na velkou loď. Začali jsme zpívat naše písně, abychom je přilákali. A taky že se povedlo. Minimálně na takovou dobu, že byly dostatečné blízko. Všichni námořníci si zacpali uši, a tak nás nemohli slyšet.
Ale přeci jen se tam nacházel někdo, kdo uši zacpané neměl.
„To je přeci Odysseus, král Ithaky!“ Vyjekl z ničeho nic Soobin
„Co ten tady dělá?“ Podivil se ne Jihoon. Všichni jsme přestali s naším zpěvem a vydali se blíže
Najednou, když jsme se zastavili u lodi, Soobin stál na palubě
„Co to-„ podivil jsem se když jsem spatřil nohy
„Co ty tady, bratře?“ Promluvil najednou na toho Odyssea
„Kihyune, co je Soobin zač?“ Hleděl jsem na něj nevěřícně
„To… to netuším. Neznám ho jako vás tak dlouho. Znám ho teprve pár let. Nemám tušení o co se jedná“ zíral na něj úplně stejně jako já
„Všichni jsme ho viděli jako sirénu ještě před chvílí. Najednou mu narostli nohy, a říká tomu Odysseovi bratře. Nějak se mi to nezdá. Vždycky byl siréna, Kihyune?“ Uvažoval Jihoon
„Ano. Vždy když jsem se s ním vídal, byl siréna“ pravil vyděšeně
„Tohle je divné“ špitl jsem a dále jsme pozorovali Soobina
„Ty si nedáš pokoj, že?“ Pravil Odysseus
„Co myslíš“ uchechtl se mladší
„To, že máme stejného otce, neznamená, že mě můžeš oslovovat bratře. Nebýt tebe, a těch potvor co tu jsou s tebou, mohli jsme dávno být v Ithace!“ Křikl na něj starší a odstrčil ho
„A to řekl kdo, bratře?“ Zašklebil se Soobin, a z kapsy vytáhl nůž
„Pojďme to s tebou ukončit“ řekl napřahujíc se
