Cesta k triumfu: mé judistické dobrodružství

Kapitola 4: Mistrovství ČR v Ostravě

Mistrovství ČR v Ostravě bylo vrcholem celého mého dosavadního judistického putování. Týdny příprav a tréninků směřovaly k tomuto jedinému okamžiku, kde se měli setkat ti nejlepší judisté z celé země. Přestože jsem měl za sebou již několik soutěží, tento turnaj byl něčím zcela jiným.

Už jen při příjezdu do Ostravy jsem cítil vzrušení v ovzduší. Hala, ve které se mělo Mistrovství konat, byla plná lidí, judistů i fanoušků, kteří přišli podpořit své miláčky. Viděl jsem všechny ty týmy, trenéry a závodníky a najednou jsem si uvědomil, že jsem zde také. Byl to okamžik, který mi připomněl, proč jsem to všechno dělal.

První kolo bylo jako obvykle plné nervozity. Ale jakmile jsem vkročil na tatami, všechno se změnilo. Věděl jsem, co mám dělat, a všechny ty hodiny tréninku se mi začaly vyplácet. Postupoval jsem od kola k kole, vyhrával zápasy, ale také se setkával s těžkými soupeři, kteří mě prověřovali na maximum.

Druhý den turnaje byl nejtěžší. Celou noc jsem nemohl spát, neustále jsem si promítal své zápasy a taktiku do hlavy. Když jsem se dostal až k semifinále, bylo to pro mě neuvěřitelné. Pamatuji si na ten zvláštní pocit smíšený s nervozitou, když jsem si uvědomil, že jsem jen kousek od finále.

A pak přišel ten okamžik – finálový zápas. Stál jsem proti soupeři, který byl pro mě velmi silným protivníkem. Byla to bitva, která trvala tři dlouhé minuty, plné intenzivních pohybů a pokusů o hod. Každý pohyb byl promyšlený, každý kontakt byl důležitý. Cítil jsem, jak mi buší srdce a jaký je to obrovský závazek.

Poslední vteřiny zápasu byly jako zpomalený film. Snažil jsem se udržet vedení, udržet svou pozici a zároveň neustále ohrožovat soupeře. A pak to přišlo – zazněl signál ukončení a já byl vyhlášen vítězem. Byl to ten moment, na který jsem čekal. Stál jsem na vrcholu tatami, držel jsem tu nejcennější trofej a cítil jsem směsici radosti, úlevy a hrdosti.

Pohled na mého tátu a mou rodinu ve středu hlediště byl nezapomenutelný. Věděl jsem, že jejich podpora byla klíčová pro mou cestu k vítězství. Stal jsem se mistrem ČR, ale bylo to více než jen o titulu. Bylo to o cestě, o snaze a odhodlání. Byl to dokaz, že tvrdá práce se vyplácí, že srdce a odhodlání mohou překonat i ty nejtěžší výzvy.

Mistrovství ČR v Ostravě bylo zakončením jedné fáze mého judistického příběhu, ale také začátkem nové. Od té doby jsem se s pokorou a odhodláním věnoval dalšímu zdokonalování svých dovedností. Každý zápas, každý trénink, každá výzva mi poskytovaly novou příležitost růst a ukázat světu, že i malý judista z malého města může dosáhnout velkých věcí.