Kapitola1: začátky

9 2 0
                                    


Byla to chladná podzimní sobota, kdy jsem poprvé zakouzlil zápas juda. Stáli jsme s tátou před otevřenými dveřmi místního sportovního centra a sledovali skupinu dětí, jak cvičí na tatami. Judo bylo něco úplně nového – něco, co jsem nikdy předtím neviděl. Ty elegantní hody a rychlé pohyby mě okamžitě pohltili a mé oči neodtrhly od bojovníků, kteří spolu soupeřili na tatami.

"Dědo, můžu to taky zkusit?" zeptal jsem se ho, jeho oči se zaleskly nadšením. S úsměvem přikývl a vešli jsme do sportovního centra. Ten den byl začátkem mého judistického dobrodružství, které mě mělo zavést na cestu plnou vzestupů a pádů, ale také neuvěřitelného růstu.

Při prvních trénincích jsem se cítil poněkud nejistě. Moje prsty se kroutily v rukávech, a když jsem se pokoušel udělat první hod, zdálo se to nemožné. Ale trenérka, Zuzka, mě neustále povzbuzovala a trpělivě mi vysvětlovala, jak správně provádět základní techniky. Moje pohyby byly na začátku neohrabané a nesmělé, ale s každým tréninkem jsem se cítil jistěji.

Věnoval jsem se judu se zaujetím, jako bych objevil nový svět, ve kterém jsem mohl neustále objevovat nové dovednosti. Treninky byly náročné, ale zároveň mě naplňovaly pocitem uspokojení. S postupem času jsem se začal účastnit i prvních soutěží. Před prvním zápasem jsem cítil, jak mi srdce buší a ruce jsou studené jako led. Ale vzpomněl jsem si na slova mého dědy: "Každý mistr začínal jako začátečník." S tímto myšlením jsem stoupnul na tatami a snažil se vše, co jsem se naučil, přenést do praxe.


Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Cesta k triumfu: mé judistické dobrodružstvíWhere stories live. Discover now