Tenkrát na louce//Seth Clearwater

Baseball

"Ježiši Bello, vypni tu písničku!" Řeknu se smíchem. "Proč?" Zeptá se nechápavě a stočí na mě svůj pohled od silnice. "Je to strašný, trhá mi to uši!" "Tak si je zacpi!"Odsekne naoko naštvaně a věnuje se dál cestě. Jak řekne, tak udělám a ještě si hlasitě začnu zpívat 'Lalalalalalalalala'.

To Bellu rozesměje. "Ty jsi pako." Plácne se do čela. "Hele! To že mám zacpaný uši neznamená, že tě neslyším!" Upozorním jí.

Celou cestu se takhle handrkujeme a když dorazíme na místo, tak obě vystupujeme z auta s rukou na břiše, jak nás bolí od toho smíchu.

Ze dveří právě vyjde Emmet a pobaveně se na nás zašklebí. "Co je tak vtipného?" "Bellin vkus na muziku." Odpovím a vzápětí syknu bolestí. "Tak hele, tohle jsme si snad vyjasnili." Upozorní Bella a stáhne svou pěst z mého ramene. Protočím očima a začnu si podupávat nohou.

Když se tu nashromáždí všichni upíři, tak můžeme vyrazit. Bella nasedne do Jeepu s Edwardem, Emmetem a Rosalie. Do druhého auta nastoupí Carlise, Esme, Alice a Jasper a na mě zbyde Bellin náklaďáček.

Ovane mě slabý větřík a když pootočím hlavu, vidím Esme jak se na mě usmívá z místa spolujezdce. "Myslela jsem si, že by se ti hodila společnost." Svůj úsměv ještě rozšíří. "To je od vás moc milé." Pousměju se a nastartuju auto a vyjedu za Jeepem.

"Tykej mi prosím, cítím se pak hrozně stará, když mi někdo vyká." Upozorní a stočí svůj pohled na silnici.

Celou cestu jsme se spolu bavily a smály se. Esme je vážně úžasná, je to něco jako moje druhá matka. Když dojedeme na místo, tak se před námi rozléhá velká louka a všude kolem jsou oschlé stromy bez listí a jehličí.

"Takže dámy, dnes vám ukážeme, jak hrajou baseball profesionálové!" Spráskne ruce Emmet a přitáhne si k sobě Rosalie. Zasměju se a přejdu k Alice.

"Proč vlastně hrajete baseball jenom když je bouřka." Zeptám se a hned na to někde v dáli zahřmí.

"Máme tak silný odpal, že to zní jako by udeřil blesk." Usměje se a hodí mi míček, se kterým si doteď pohazovala v ruce.

"Je čas!" Promluví svým jemným hláskem Alice, když už  po několikáté udeří blesk.

Rosalie se připraví a jakmile Alice hodí míček, tak ho baseballovou pálkou odrazí.

"Páni, to byla ale rána, teď už vím proč potřebujete bouřku." Promluvila Bella uchváceně. Esme se zasměje a dál pozoruje Rosalie, která vyběhla společně s Edwardem. Avšak každý na jinou stranu.

"To bude homerun, že?" Zeptá se Bella.
Esme zakroutí s úsměvem hlavou. "Edward je velmi rychlý." Upozorní. Po očku kouknu na Jaspera jak točí se svou baseballkou a pozoruje své sourozence.

Odtrhnu od něj svůj pohled v ten moment, kdy Edward vběhne mezi stromy a Rosalie je skoro u nás.

Z lesa se ozve svištění a už vidím jak se na nás velkou rychlostí řítí jak míček, tak i Rosalie.

Esme ho chytí a o chloupek dřív ho položí na zem, kam dopadne Rosalie.

"Takže out." Ozve se Bella. "Out, joo!" Zopakuje Emmet a u toho máchá rukama. "Ale no tak zlato, je to jen hra!" Ozve se znovu, když spatří jak Rose nenávistně pozoruje Bellu a u toho se zvedá.

Nevím proč, ale se mnou nikdy problém neměla, jenom s Bellou.Ale to se určitě srovná.

Teď je na řadě Carlisle. V podstatě se odehrálo to stejné až na to, že se Emmet s Edwardem srazili ve skoku, když oba chtěli získat míček.
Mezitím Carlisle doběhl. "Co to děláš?" Zeptá se smějící Edward a Emmet do něj jenom hravě  strčí a zvedne se.

Jasper si znovu hází s pálkou a jakmile odpálí míček rozeběhne se. Emmet skočí na strom a vyšplhá po něm aby mohl chytit míček, který hodí zpátky. "Můj opičák." Zazní Rosaliin pyšný hlas.

Znovu odpaluje Rosalie a v ten moment foukne silně vítr, až nám to všem rozcuchá vlasy. Alice nehnutě stojí a dívá se někam dozadu, když se však otočím, nic tam nevidím. "Konec!" Zakřičí, všichni vypadají zmateně a jediný Edward vypadá, že ví co se děje.

Najednou mě a Bellu Esme popadne za ruce. Všichni se seběhnou k nám. Už asi ví o co jde.

"Odcházeli, ale pak nás zaslechli." Řekne rychle Alice.
"Jdeme!" Rozhodne Edward a vezme Bellu za ruku. "Je pozdě." Upozorní ho Carlisle.

"Rozpusť si vlasy." Nařídí Edward Belle. Já vše jen vystrašeně pozoruji. "To nepomůže, je cítit přes celé hřiště." Neodpustí si jedovatou poznámku Rose.

"Neměl jsem vás sem brát, mrzí mě to." Poví Edward Belle. "Co? Ne-" začne ihned protestovat. "Buď zticha a drž se za mnou."
Edward si stáhne ochranitelsky Bellu za sebe a mě se ujme Esme s Rosalie. Ostatní si stoupnou vedle nás.

Z lesa, kde najednou bylo tolik mlhy se vynoří tři postavy, které se k nám blíží.
Nalevo jde blonďák s culíkem a má takový ten typický frajerský úšklebek, napravo jde zrzka s podobnou grimasou ve tváři a vprostřed jde černoch s dredama a- panebože! Však to je ten upír, který se mě tehdy snažil zabít na louce. Ale jak to, že není mrtvej!Však po něm šli ti obří vlci!

Pomalu k nám přijdou.Najednou černoch zvedne ruku, ve které drží míček.
"Mám dojem, že tohle je vaše." Poví neutrálně a podívá se na Carlislea, kterému i následně míček  hodí. Ten ho však elegantně chytne a poděkuje. "Jsem Laurent." Představí se."Tohle je Victoria." Pohlédnu  na onu zrzku a neunikne mi její šibalský úsměv ."A James." Dokončí a já se obrátím na zmiňovaného s culíkem. Jeho pohled je hladový a dravý. Tak jo, tohle se mi vůbec nelíbí.

"Jsem Carlisle a tohle je má rodina." Poukáže na nás. Všichni se propalují pohledem.Laurent nás slušně pozdraví a pohled mu spadne na mě. Srdce mi začne silně bušit. Esme to jistě slyší a tak mi ještě silněji stiskne ruku.Rosalie se ke mně víc přiblíží a Jasper si všechny tři přeměřuje přimhouřenýma očima.

"Obávám se, že jste nám svým lovem způsobili potíže." Začne Carlisle. "Omlouváme se, nevěděli jsme, že je tohle území zabrané." Stočí svůj pohled zpátky na Carlisla. "Ano, no, máme kousek odtud rezidenci." Ozve se znovu pan doktor Cullen. "Vážně?" Řekne překvapeně Laurent a podívá se na Jamese, který propaluje pohledem Bellu s Edwardem.

"No, už nebudeme dělat problémy." Poví černoch nepřesvědčivě. "Jen tudy procházíme."
"Lidi nás sledovali, ale svedli jsme je na východ. Mělo by to být v pořádku." Poví pro změnu Victoria.  "Výborně." Usměje se Carlisle.

"No a, nechcete další tři hráče?" Optá se Laurent s úsměvem. Všichni se podívají na Carlisla. "Ale notak, jenom jednu hru." Škemrá.

"Jistě proč ne." Souhlasí. "Pár z nás už odchází, tak místo nich. Nadhazujete." Hodí jim Carlisle míček.

"Budete koukat jakej mám odpal." Chlubí se Victoria. "Myslím, že vás zvládneme." Ozve se s úšklebkem Jasper. "Uuuuu" "Hahaha" začnou se všichni smát a odchází, jenom jediný James se k ničemu nemá a furt čumí na Bellu.

Už se otáčí k odchodu jenomže zavane vítr a on tak nasaje Bellin i můj pach. "Máte tu svačinku?" Na nic nečeká a rozběhne se k nám. Všichni se okamžitě vrátí a Esme mě zase utlačuje mezi svým a tělem Rosalie.

Ozývá se tu vrčení a syčení ze všech stran. Všichni se propalují pohledem. "Ty děvčata jsou s námi! Možná by jste měli jít." Ozve se Carlisle a tím to vše ukončí. "Jak vidím, hra skončila. Půjdeme." Zvedne Laurent na obranu ruce. "Jamesi!" Řekne tvrdě a společně odkráčí pryč.

"Odveď holky pryč, běž!" Rozkáže Carlisle Edwardovi.
A tak skončil dnešní baseball. Ze zábavného se to změnilo na totální drama.

Tato kapitola je trochu delší, protože jsem si vypůjčila text z filmu, tak snad vám to nevadí.

Albta23<3