Dobře, já to chápu,
chápu že nejsem tak hubená,
nebo tak krásná jako ony.
Že za chvíli budu potřebovat mapu,
abych se v svých pocitech vyznala.
Cítím se jako bych tvým názorům byla podrobená,
Že schovávám se za záclony.
Žiju v tvém nesplnitelné ideálu krásy,
a pořád mi máš tendenci připomínat,
že nejsem dostatečná.
Že kvůli tobě mám ve své hlavě hlasy,
že o veškerou tvou kritiku se musím zajímat.
Připadám si tu už zbytečná,
Možná kdybych zmizela,
a dopis na rozloučenou napsala.
Kde tebe bych vyníkem jmenovala.
By ses konečně cítil jako mizera,
co k sebevraždě mě dohnal.
Jen kvůli mému vzhledu,
by sis možná přiznal,
že jsi nechutná osoba.
Uvědom si že už nikdy nebudu v dohledu,
a že za tohle všechno může jenom tvoje zloba.
A že slova můžou bolet víc než činy,
a budou tě pronásledovat jako stíny.
