Kráska / Yzomandias

XXV.

Pohled Jakuba:
Ráno se probudím s lehkou bolestí hlavy a hlavně vedle Laury. Položil jsem jí ruku na bok a přitáhnul si jí k sobě. "Kubo" šeptla "ano?" zavřel jsem oči a čekal co mi poví. "Víš že by jsem tě nikdy nepodvedla žejo?" šeptala a mnula si oko. "To víš že jo" řekl jsem ale touhle odpovědí jsem si nebyl tak jistý. Miluju ji a věřim ji ale je to složitý. O Báře jsem si myslel že mě miluje a že by mi to nikdy neudělala. Ale stalo se. Tři roky mi zkurveně lhala a fetovala. Laura se ke mě zachumlala a já přemýšlel. Proč ji v tomhle nevěřím?

Kolem devátý jsem vstal a Laura jak ocásek hned za mnou. Udělal jsem snídani a nandal ji na talíř. Posnídali jsem vlítl do sprchy. Kapky mi stékali po těle a já jen stál. Stál jsem a čekal co se bude dít. Proč se nikdy nezastavím a nepromyslím co chci. Co chci dělat v živoťe kromně rapu? Poprvé v životě nevím. Chci trávit víc času s Dominikem. Od tý doby co jsem si začal s Laurou spolu skoro nejsme. Nemělo to být cash před kurvama a mí bratři před prachama? Taky by jsem chtěl být s Laurou. Mám ji moc rád a taky by jsem to chtěl napravit všechno co jsem jí udělal.
Vyjdu ze sprchy a vezmu do ruky ručník. Obvážu si ho kolem pasu a vyšel ze sprchy. Laura sedí u televize akouká na Simpsnovi a u toho jí jablko. Pousměju se a jdu do pokoje.

Laura musela domů, prej něco s mámou. Nechal jsem to být, a zavolal Dominika. "Čau, hele mohl by jsem s tebou mluvit?" Chvíli čekám na odpověď "jasně, děje se něco?" Má starost. "Ne jen s tebou chci mluvit." Povzdechnu si a hledám v kapse cíga a zapalovač. "Dobře tak v parku za čtvrthodiny" Telefon Dominik telefon zavěsí a já se rozhodnu jít pěšky. Podívám se na čas a vyrazím.

Chvíli čekám na lavičce a pálim asi pátou cigaretu. "Čau brácho" řekne Dominik kterej nademnou stojí. Stoupnu a chlapsky se obejmeme. "Tak o čem si chtěl mluvit?" Jdeme parkem a já začal takovou tu nrmální konverzaci, jak se máš atd. "Dominiku, já se ti moc omlouvám že s tebou teď netrávim tolik času jako dřív. Chci s tebou trávit víc času. Si můj brácha a já si tě vůbec nevšímám." Zahodil jsem vajgl na zem a zašlápl ho. "Brácho já to chápu, teď ses zamiloval a to je dobře. Vždycky tu budu pro tebe. Musíš se taky Lauře věnovat, nemůžeš být jen semnou. Laura tě hodně změnila. Ale k lepšímu. Buď s ní a važ si jí, takovou už nenajdeš." Obejmem se a míříme směr Dominikovo auto.