IV.

745 16 0
                                    

Z pohledu Laury :

Zabuším na dveře od bytu. "Kdopak se nám to tu objevil?" zeptá se Domča s ironickým úsměvem na tváři.  "Promiň já se hrozně ožrala" řekla jsem a vešla dovnitř. "Tak povídej" sedla si Domča ke stolu a koukla se na mě jak kdyby to byla nějaká žhavá noc. "Takhle nic si nepamatuju ale ráno mi kluci všechno řekli. Takže." Vyprávěla jsem vše do detailu aby si to mohla vše představit. "Ty vole" zapiští "Ty se bavíš s Yzomandiasem a já o tom nevím?" Vyvalím na ní oči "CO PROSIM!?" vykřiknu a vstanu ze židle na které jsem doposud seděla. "Ty nevíš že je Jakub Yzomandias a Dominik Nik tendo?" zeptá se s údivem na tváři. Z toho šoku si sednu zpátky na  židli.

__________

Bylo pondělí a já s Filipem musela jít na tu nudnou večeři k jeho rodičům.

__________

"Už jsi připravená Lauro?" řve na mě Filip z ložnice. "Ano" odpovím a na kráčím do pokoje. "Lauro jak to vypadáš?! Co to máš na sobě?!" začne na mě řvát a mě se nahrnou slzy do očí. Vyběhnu z paneláku a nepřestávám brečet. "Domi?" nemohla jsem zadržet zlost a zklamání které cítím s Filipem už od začátku našeho vztahu, takže jsem se Domče se vším svěřila. "Co se stalo Lauri?" pomalu ji začnu vše říkat. V očích plných slz ji pořád do kola připomínám že už s ním nechci být a že mi kazí život. "Hele a nechceš zavolat třeba Kubovi?" zeptá se mě. "Dobře" típla jsem to a začala volat kubovi. Nevěděla jsem jak se mi do mobilu dostalo jeho telefonní číslo ale to mi bylo v tuhle chvíli fuk. "Halóó?" řekne Kuba "Kubo?" řeknu. Poznal že brečím. "Copak se stalo?" znova jsem se rozbrečela."TO JE KOKOT, JÁ HO ZABIJU" začal řvát do telefonu. Seděla jsem na lavičce v parku. Bylo devět a už zapadalo slunce. Tak co se dá čekat ,když jsou prázdniny a je léto."Tak ahoj" byla jsem z toho všeho hrozně vyčerpaná. "Hezky se vyspi kotě" řekl Kuba do telefonu. Vykouzlilo mi to úsměv na tváři.

__________

Přišla jsem domů. A byla jsem naprosto rozhodnutá co udělám. "Toto byla poslední kapka." řekla jsem si pro sebe a začala si balit všechny moje věci do kufru.

___________

Bylo sice půl třetí ale já jela do Pardubic za Domčou k ní bydlet. Dojela jsem vlakem do Pardubic a pěšky se vydala do bytovky kde bydlela. Zabouchala jsem dveře. "Pojď dál" řekla mi Domča když si mnula oko. "Promiň" řekla jsem když jsem si sundavala boty. "V pohodě, však jsem ti říkala že u mě budeš mít vždycky dveře otevřený." řekla a usmála se na mě.


Tak pátý díl je venku a já jsem z toho unavená jak prase. Zítra bude samozřejmě pětka.
Jestli vás příběh baví tak mi to určitě můžete vyjádřit jakým koliv spůsobem.

A určitě si nenechte ujít příbeh mé Bestie který se jmenuje Lásky umění a je to ff na Nika takže určitě nabíhejte.😻❤️

Kráska / YzomandiasWhere stories live. Discover now