XIII.

637 14 0
                                    




Odpoledne jsme šli s Laurou do nějaký asijský restaurace. "Lauri?" uslyším za mnou nějaký hlas. Podívala se směrem odkud přicházel hlas. Zvedla se ze židle a odešla z restaurace. Ten kluk se rozběhl za ní jsem a šel za nimi. "Nech mě být" zařve na něj Laura když ji sjíždí po bocích. Snaží se mu vyvléct. Viděl jsem toho kluka v plamenech. Borec byl po pár sekundách na zemi. Měl štěstí, jen se zlomeným nosem ještě nikdo nevyvázl. Laura mě pevně obejmula "Chci domů." Zašeptá a rozejdeme se k autu.

V autě jsme nepromluvili ani slovo. Laura vypadala nešťastně, sralo mě že ji ten kluk osahával. Chtěl jsem jí jen pro sebe a vidět ji v tomhle stavu mě vytáčelo.

"Miluju tě" řekne mi Laura když už ležíme v posteli a ona se ke mě tulí. "Já tebe taky" řeknu a dám ji pusu do vlasů. Po chvíli usla ale já nemohl. Žralo mě že jí Filip takhle ublížil a ještě se opovážil na ní takhle nechutně sahat. Asi ve čtyři jsem usnul.

Probudilo mě stáhnutí peřiny od Laury která se otočila a tím mi stáhla peřinu. Byla roztomilá když spala. Peřinu jsem si popotáhnul zpátky k sobě a tím pohybem i Lauru. Očividně ji to probudilo a otevřela oči. "Promiň nechtěl jsem tě probudit." řeknu "to nevadí" šeptne a dá mi pusu. "Víš chtěla jsem ti to říct už dřív ale nedokázala jsem to." Sedne si a já ji dám ruku na stehno. "Filip na mě nebyl hodnej ale já si to nedokázala přiznat. Protože když někoho miluješ neuvědomíš si to. On mě zneužíval." Laura byla chvíli potichu. Viděl jsem že jí z očí kape pár slz které kapali na peřinu. Hned jsem ji objal "ten zmrd bude trpět" za šeptám jí do ucha. "Budu tu vždycky pro tebe ať se děje cokoliv. Budu tady." Přestala brečet a podívala se mi hluboko do očí. "Miluju tě." Řekne tiše zvedne se a jde udělat snídani. 

Moc se omlouvám že tak hrozně dlouho nevyšla žádná kapitola tak tady ji máte😘
Doufám že se bude líbit

Kráska / YzomandiasWhere stories live. Discover now