nemocnice

8 2 3
                                    

Pohlédl Tubba

Měl jsem strašně divný pocit. J-jako bych měl něco omotaného okolo krku. Chtěl jsem otevřít oči ale všude bylo bílo. Zvedl jsem ruku aby jsem se mohl aspoň trochu podívat. A sakra nemocnice. Rychle jsem se posadil ale někdo mě chytil a zase položil. ,,Toby klid." Stáhl jsem ruku ke krku a skusil si uvolnit ten obvaz.
,,Ne!" Vzal mi ruku a dál mi přes prsty. ,,Au! Proč?!" Vyjekl jsem na něj. ,,Cos to včera sakra vyváděl? Proč jsi to udělal Toby..." Wilbur mě pohladil po vlasech. Nechtěl jsem to říkat. Nesmí vědět že se Ranboo na mě naštval a že odešel. Nesmí vědět že jsem měl prášky. ,,Jak jsem se sem dostal?" Odvrátil jsem pohled a čekal na vysvětlení. ,,Volal jsem ti a ty jsi mi to nebral. Psal jsem ti ale ty jsi sis to ani nezobazil. Přišel jsme k tobě domů a ty jsi se ani neozval. Toby. Měl jsem strach. Když jsem tě vyděl ve vaně plné krve tak jsi mě opravdu vyděsil. Když jsem viděl ty rany popravdě. Brečel jsem. A horší bylo když jsem zjistil že jsi sekl tepnu." Ukázal na stehno. ,,Proč jsi to udělal. Kde je vůbec Dan?" Ztuhl jsem. Stroj který mi kontroloval tep se rozpípal a mě se začala moták hlava. Odešel. Pryč a nesnáší mě. Stáhl se mi žaludek a začalo se mi dělat blbě.
,,Kde je Daniel?" Zeptal se znovu a podíval se na monitor. ,,J-já-" Než jsem něco stihl říct tak na pokoj přišli doktoři a vyhnali Willa ven.
,,Jste v pohodě?" Podali mi nějaké prášky které mi potom vrazili do úst. ,,J-jo." Řekl jsem když jsem je spolkl. Začali si něco zapisovat a vytáhli mi kanilu. Vypískl jsem bolestí a ucukl rukou. Oni mi tu ruku zase chytli a tím donutili ten stroj zase rozpípal. Okamžitě mě pustili a odstoupili o krok. Vešla do místnosti žena a všechny je vyhnala. Opatrně mi vzala ruku s nalepila mi náplast. Potom mě pohladila a sedla si ke mě. ,,Co jsi vyváděl Toby." Odkryla peřinu aby se podívala na má stehna. Odvrátil jsem pohled. Willova mamka me chytla lehce za bradu a otočila hlavu na ni. ,,Proč ses pořezal." Pohladila mě po zádech. ,,D-daniel... On naštval se na mě a řvali jsme na sebe. Potom odešel." Natáhl jsem k ní ruce na náznak objetí které jsem taky dostal. Začali mi stékat slzy které si tekli po tváři až na její plášť.
,,Určitě vše bude v pořádku a brzy se smirite."
Zapletla mi prsty do vlasů a vyskala mě. ,,Toby. Teď si chvíli odpočiň s potom s willem odejdeš dobře? Ale budeš mu furt na dohledu a budeš mu vše říkat. Jasně?" Jen jsem přikývl a odtáhl se od ní. ,,Nebreč slzy ti nesluší." Usmála se a odešla. Na chvíli jsem si lehl a zavřel oči.
Musel jsem usnout jelikož mě Will budil že už můžeme jít. Jen jsem přikývl a šel jsem se převléknout do svého oblečení. Když jsem byl hotov vyřídil jsem ještě nějaké papíry a i s Willem odešel z této budovy do jeho auta.

Pov: Wilbur

Vyhnali mě od Tobyho a já se posadil do čekárny. Kde je Daniel, kam zmizel, Tommy mi jasně říkal že odjel k Tobbymu. Taky psal že když dojel, nikdo doma nebyl a s tím že se blížila pátá hodina ranní, jsem se moc neuklidňoval. ,,Nemohl se jen tak
Vypařit." Řekl jsem si a ucítil jak mi zazvonil telefon. Zvedl jsem display.

Tommy:]
Wille, myslím že máme problém...
*Tommy:] has send you a pic*

Otevřel jsem zprávu a zděsil se. ,,Do hajzlu, KURVA!" Zesílil jsem hlas po čekárně a několik lidí se na mě ohlédlo. Do hajzlu....

Hehehe skuste si uhádnout co to je
{Tobby}

Kluk z pobřeží LilieWhere stories live. Discover now