Kráska / Yzomandias

I.

"Lásko?" zeptala jsem se když jsem šla směrem obýváku "Ano?" odpověděl můj přítel ,který odtrhnul oči od počítače a konečně se podívá na mě. "Pojedu na víkend ke kamarádce." řekla jsem a vzala jsem si tašku s kterou pojedu k Domče. "Dobře ale nezapomeň že v pondělí jdeme na tu večeři k našim." Připomíná mi Filip a já odejdu z bytu. Cestou na nádraží mi napsala Domča že pro mě přijede na nádraží v Pardubicích. Vlak mi jede za dvacet minut tak aby jsem si pospíšila.

_______

Dojela jsem a už půl hodiny tu čekám a ještě k tomu začalo pršet. Volala jsem Domče ale nikdo to nezvedal. A já se za ní  vydám pěšky protože už mě nebavilo marně čekat v dešti. "Nechceš svést?" promluvil na mě neznámí ale moc hezký hlas. Podívala jsem se vedle sebe, stál tam černý mercedes a v něm seděl kluk mohlo mu být kolem třiceti měl dredy a moc hezký úsměv. "Kdyby jste byl tak hodnej tak bych byla moc ráda." špitla jsem a usmála jsem se na kluka v autě. Měl na čele něco jako ankh a mnohem více dalších tetování. "Tak nasedni hodim ti to dozadu." Vylezl z auta vzal mi tašku a dal ji do kufru. Sednu si do auta voní to tu trávou. "Jak se vlastně jmenuješ?"  zeptá se kluk když sedá za volant. "Laura" řeknu nervózně."Já jsem Jakub" usměje se a něco začne hledat na telefonu. "Tak kam pojedeme?" nadiktuji adresu kam potřebuji, a po chvíli se rozjedeme. "Nechceš mi o sobě něco říct?" zeptá se "tak proč ne? Jmenuji se Laura Krajská je mi 25 žiju v Praze se svým přítelem a studuju zdravotku." a podívám se na cestu kterou jedeme. "Tak to je dobrý" a uchechtne se " co je na tom vtipného?" usměju se a skřížím ruce na prsou. "Jen mi přijde zajímaví že tam někdo vydrží". Celou cestu jsme si měli o čem povídat. "Tak jsme tady" Kuba zastavil a šel mi vyndat tašku. "Děkuju moc za odvezení, mohla by jsem ti to nějak oplatit?" vezmu si od něj tašku a zabouchnu dveře od auta. "Když mi dáš tvůj instagram a někdy se mnou někam zajdeš tak jsme v pohodě" kulišácky se na mě usměje a začne hledat telefon v kapse. "Když si pán žádá tak tedy ano." Nadiktuji mu to co po mně Kuba žádá. "Tak nazdar" zařve na mě Jakub když vcházím do bytovky.

_____

"Ty vole Dominiko otevři ty blbý dveře nebo ti tu roztrhám rohožku!" řvu před dveřma a buším na ně pěstí." "Jé Lauro hehe" řekne domča nervózně mezi dveřmi "tak pojď dál" ustoupí z dveří a já vejdu dovnitř. "Můžeš mi vysvětlit kde si byla?" Řeknu znaveně a lehnu si na gauč. "No já jsem zapomněla." A zašla do kuchyně. "Bože" šeptnu si pro sebe a chytnu se za hlavu. "Dáš si kafe, čaj nebo vodu?" zakřičí na mě z kuchyně Domča "Klidně kafe." Po pár minutách přijde s dvěma hrnky.

Ahoj, tohle je můj první příběh a předem se omlouvám za všechny chyby a doufám že se vám bude líbit. Vše je pouze vymyšlené. 🤪