Number Seven

96 23 2
                                    

Kevin: nevěřím ti! Zabil jsi mého otce!

Curly: Klidně ti dokážu, že tvůj otec nebyl otec, ale obyčejná krysa, která využívala svého potomka!

Kevin: Nebudu tě poslouchat! Lžeš. Pro tebe je i peklo málo!

Curly: Louisi, chápu, že je pro tebe šok, že tvůj otec využíval tvého jména, ale musíš mě poslouchat.

Curly: Víš, jak to vždycky dával ty krabice, které jsi nesměl otevřít a musel je uchovat, než si pro ně přijde?

Curly: Vím, že ti nějaké zbyly. Otevři je a přesvědč se sám, že ti nelžu.

Curly: Dám ti čas, abys to zpracoval.

Curly: A jestli ti ani tohle nebude stačit, tak přejdu k plánu B. Ten se ti rozhodně líbit nebude, tak buď hodný kluk a hezky ty krabice otevři.

Kevin: Pořád ti nevěřím, ale okey, to mě zabít nemůže.

Curly: To je můj hodný kluk.

Zhasl jsem mobil, načež si ho následně strčil do kapsy u tepláků, které jsem měl právě na sobě a vstal z postele.

Mám vážně ty krabice otevřít? Přeci jen. Můj otec jasně řekl, že je nemám otevírat. Vždycky jsem ho poslouchal.

A to možná byla ta chyba. Až moc naivní, že se jeho otec změnil.

Asi bych to teď možná měl otevřít. Buď mi Harry lže a snaží se zmanipulovat, abych otce nenáviděl nebo má pravdu a já jsem fakt naivní.

Zjistíš snadno a jednoduše, prostě jdi do komory, vem si dvě krabice a otevři je. Nemůžeš nic ztratit!

Sešel jsem dolů po schodech a zamířil do komory, ve které jsem ony krabice pro otce skladoval. Byla to místnost, jež jsem nikdy nevyužil, než tedy přišel otec s nápadem na její využití.

Odkladová místnost. Perfektní. Když nevíte, co se tam bude skladovat.

Otevřel jsem dveře a spatřil ty dobře známé černé krabice. No tak jdeme na to!

Popadl jsem dvě krabice - nebyly nijak zvlášť těžké, proto jsem do každé ruky mohl vzít jednu. Tohle se mi nelíbí.

Nikdy jsem nezkoumal, jak jsou ty krabice těžké. Nikdy mě nezajímalo, co v nich je, i když asi mělo.

Položil jsem se v kuchyni na ostrůvek a přešel k sadě nožů vystavené všem na odiv. Lesklá ostří a černá rukojeť.

Byla to sada, kterou jsem dostal ještě od mamky, když žila. Nikdy bych ji za nic na světě nevymněnil.

Vzal jsem jeden z nich a přešel zpět ke krabicím. Mezitím jsem se připravoval na to, jak ty krabice otevřu a že to co v nich najdu, změní celý můj život.

Bly jsem na to připravený? Ne rozhodně nebyl, ale čím víc bych to odkládal, tím víc bych bto neudělal.

Takže nad tím musím přestat přemýšlet a konečně ty krabice otevřít, abych mohl pak litovat nebo nelitovat svých činů.

Takže.... Raz

Dva

Tři!

Zabodl jsem nůž lehce do jedné z krabic a trhnutím rozřízl to, jež to spojovalo dobromady. No to bychom měli.

Teď už jen stačí, abych otevřel ty dvě víka od sebe a zjistil, jestli Harry říká pravdu nebo mě jen manipuluje.

Tak jo. Nádech a výdech.

Opatrně jsem se přiblížil a uchopil obě víka do obou rukou, abych je následně otevřel.

Prohlédl jsem obsah a následně odeslal Harrym zprávu.

Možná poslední. Možná jednu z mála.

~~

Tak co myslíte?

Dating [Larry Stylinson] (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat