Our sister fell in love with the monster

The end

,,To tě moc neposílí dala sis tam tak kapku a tahle Stefanova metoda ti neprospívá navíc budeš potřebovat být silná...ještě,  že jdu s tebou" Dokončil svůj monolog a já věděla, že má pravdu navíc mě zabíjet zvířata nebavilo ještě k tomu, když je mám ráda.

,,Potom si někoho najdu" Zamumlala jsem a on kývl.

Klaus jel nakonec semnou do školy.

Všichni byli v jedné velké místnosti.

,,Chtěla bych vám říct něco důležitého možná se to k vám doneslo, ale odcházím z této funkce budu hledat děti, které budeme posílat sem. Vaše nová ředitelka bude Victorie, takže děkuji, že jste to semnou vydrželi" Byl to takovej nic moc proslov, ale postačí. Ze školy nedocházím tím pádem je to v pořádku.

...............................

Nakonec jsme hned vyrazili, když nám Caroline zavolala kam máme jet. Byla to dlouhá cesta.

Jedeme za čarodějkou, která je prý v nebezpečí mělo by jí být 15 let.

Popravdě ani nevíme jak vypadá, ale snad na to přijdeme.

,,To by mělo být ono" Řekl Klaus, když jsme stáli u domu a já zazvonila. Otevřela starší paní,,dobrý den, hledáme Clarie Johnson" Řekla jsem,,Klaus Mikaelson a Isabella Mikaelson, vás jsem tu nečekala" Řekla,,Vy jste čarodějka?" Zeptala jsem se a ona kývla,,hledáme jen Clarie přihlásila se na Salvatore školu" Řekl Klaus,,vy jste ze školy?" Zeptala se,,bývala jsem ředitelkou to místo jsem dala své dceři a teď dělám tuhle práci, Klaus mi pomáhá" Řekla jsem,,šla do letního kina, ale už měla být dávno zpátky" Odpověděla,,kde to kino je?" Zeptal se Klaus a ona mu odpověděla, takže jsme se s ní rozloučili a šli jsme do auta,,Isabell Mikaelson nejvíc sexy" Začal Klaus,,sklapni a radši jeď" Zasmála jsem se a Klaus mě poslechl.

..........................

Dorazili jsme na místo už byla dávno tma, ale nikoho jsme tu neviděli,,je to tu obrovský a nikdo tu není" Řekla jsem,,je, někoho slyším" Řekl a upíří rychlostí zmizel já se zaposlouchala a udělala totéž.

,,Co jste zač?" Zeptal se chlap, který držel pod krkem mladou dívku usoudila jsem, že je to Claire,,jsem Klaus" Řekl,,Klaus Mikaelson?" Řekla vyděšeně dívka a muž se taky lekl a chtěl se zakousnout do Claire, ale v tu chvíli ho Klaus odstrčil.

Claire spadla na zem a já jí pomohla na nohy,,jsem na tvé straně jdeme tě vzít do školy" Řekla jsem,,on zamnou, ale půjde vy to nechápete jsem hybrid proto mě chce zabít" Řekla a já se koukla na Klause on toho chlapa zabil a šel k nám,,nechceš mi něco vysvětlit?" Zeptala jsem se,,kolik ti je? Zeptal se Klaus,,85 ale upírem jsem od 15ti" Řekla,,jak se jmenuje tvá máma?" Pokračoval,,Miriam" Odpověděla,,počkej cože?" Koukl na ní zmateně,,jsem upír a čarodějka. Elijah Mikaelson je můj otec" Řekla,,jak je to možný?" Zeptala jsem se,,kouzlo..." Řekl Klaus,,měla mě když ji Klaus zabil a kouzlo mě dalo do mé tety" Odpověděla,,musím zavolat Elijahovi" Řekl.

Claire jsme vzali zpátky a Klaus odemne dostal vynadáno, že zabil přítelkyni Elijahe. Byla to únavná cesta, ale nakonec jsme dorazili a Hope si vzala na starost Claire.

...................................

,,Pojď semnou" Vzal mě za ruku a táhl ven ze školy,,kam to jdeme?" Zeptala jsem se a nakonec nastoupila do auta,,pryč, Elijah už přijel a všichni to zvládnou, jen chci strávit den s tebou" Řekl s prozbou v očích,,dobře. Tak kam jedeme?" Zeptala jsem se a Klaus mi nic neříkal jen se usmál a já hned pochopila,  že mi to říct nechce.

Nakonec jsem uviděla tu ceduli vítejte v New Orleans,,co tu děláme?" Zeptala jsem se,,chci tě vzít na jedno místo" zastavili jsme někde v lese a já vystoupila a Klaus též společně jsme šli k jezeru kde Hope udělala své první krůčky.

Trávili jsme tu dost času,,chtěl jsem tě sem vzít ještě naposled, mají v plánu to tu udělat jinak a už to tu nebude vypadat takhle" Pak pokračoval,,víš nikdy jsem si nemyslel, že budu milovat někoho tak moc jako tebe, dala jsi do mého života světlo, který už nikdy neuhasne dala jsi mi 2 krásné dcery nic víc si nemohu přát. Jsi pro mě vším a chci abys věděla, že tě miluju" Dokončil svůj monolog.

,,Já tebe, ale proč mi to říkáš?" Zeptala jsem se ,,všechno nejlepší k výročí" Řekl a vytáhl krabičku z kapsy. Počkat výročí? Jaký? O můj bože já zapomněla, výročí svatby. Vytáhl z krabičky krásný prstýnek a nasadil mi ho a já ho políbila,,děkuju, taky pro tebe něco mám" Řekla jsem a on jen čekal co mu řeknu,,jsem těhotná" Řekla jsem,,nene" Začal se smát,,ale ano" Odpověděla jsem,,ty si neděláš srandu? To jako vážně?" Řekl a já se usmála. Ihned mě obejmul a sáhnul mi na bříško,,Always and Forever." ,,Always and Forever."

Máme tu konec příběhu. Děkuji všem co tu semnou vydrželi až do konce a doufám, že se vám poslední kapitola líbila. ❤️Vím, že jste na ní čekali dost dlouho a za to se moc omlouvám. Opravdu není čas. Takže děkuji všem čtenářům, který mě podporovali už od začátku🥰 Všichni jste moc skvělí❤️🥰

Už mám rozpracované další dvě knihy, ale budu to publikovat až, když to budu mít hotový, aby jste nemuseli čekat tak dlouho.❤️

S láskou vaše Julča Always and Forever.
Xoxo