21

3.6K 267 47
                                    

Došli jsme do jídelny a já hned vpadla Molly do náruče. Potřebovala jsem její objetí. Molly mě nechápavě stiskla.

"Co se stalo?" zašeptala mi do ucha. Koukla jsem se na ní.

"Jack." zachraptěla jsem. "Podvedl mě." položila jsem si hlavu na její rameno. Cítila jsem jak se Molly napjala.

"To neudělal." zavrčela.

"Udělal." zašeptala jsem. "Spala jsem u Davida." Molly se koukla na Davida.

"Mohla si spát u nás. " namítla.

"Nechtěla jsem rušit." vysvětlila jsem. "Máte právo se poznat. Kde je vlastně Jake?" uvědomila jsem si a rozhlídla se.

"Za chvíli přijde." odtáhla se ode mě. "Sedneme si?" ukázala na prázdný stůl. Přikývla jsem a koukla se na Davida.

"Sedneš si k nám?" zeptala jsem se a doufala,  že řekne ano.

"Klidně." usmál se. Sedli jsme si ke stolu. Já vedle Davida a Molly naproti nás, kde držela místo Jakovi. Za pár minut se u stolu objevil Jake.

"Dobré ráno." usmál se na nás a políbil Molly do vlasů. "Kde máš Jacka?" koukl se na mě. Molly po něm hodila pohledem.

"Nevím." pokrčila jsem rameny. "Možná někde s Amandou." řekla jsem.

"Proč s Amandou?" nechápal Jake. "Hele tamhle je! Jacku tady!" Jake začal mávat rukama.

"Jaku nevolej ho!" zavrčela Molly.

"Ale proč?" nechápal Jake. Ale už bylo pozdě. Jack došel až k nám. Sklopila jsem pohled.

"Ahoj." pozdravil. Cítila jsem na sobě jeho pohled. Jediný kdo mu odpověděl byl nechápající Jake. "Ellie, můžu  s tebou mluvit?" zeptal se.

"Ne." zakroutila jsem hlavou.

"Ellie-" začal. Slyšela jsem odsunutí židle.

"Řekla, že s tebou nechce mluvit!" řekl David. Zvedla jsem pohled. Jack se střídavě koukal na mě a na Davida.

"Takže vy dva-"

"Ne Jacku. My dva spolu nic nemáme. Ne tak jako ty a Amanda." stoupla jsem si a zadívala se mu do očí. "Nech mě prostě na pokoji, fajn?" vydala jsem se, co nejrychleji pryč. Slyšela jsem za sebou kroky.

"Ellie!" ulevilo se mi, že to nebyl Jack. Zastavila jsem se a otočila se na Davida.

"Nemůžu být v jeho blízkosti." vzlykla jsem. "Mozek mi říká, že bych na něho měla zapomenout, ale srdce... To ho pořád miluje."

"Pojď sem." zašeptal David a objal mě. "Musíš se rozhodovat tak jak se ti to bude líbit... Ale budu tu pro tebe dobře?" Přikývla jsem. "Fajn, tak co kdybychom se šli projít, než nám začne program?" odtáhl se a koukl se mi do očí.

"Dobře." otřela jsem si slzy. "Jdeme."


"Víš nikdy bych nevěřila, že bych se bavila s někým jako jsi ty." přiznala jsem se v půlce cesty. David se potichu zasmál.

"Myslím, že jsme na tom stejně." řekl. "Jsi vážně úžasná a nádherná dívka."

"Děkuju." usmála jsem se na něho. "Ale právě teď se úžasně necítím." špitla jsem. Došli jsme k velkým kamenů a posadili se. Dívali jsme se na jezero před námi.

"Jaké to je?" zeptala jsem se. "Mít sourozence?"

"Nikdy se nenudím." David se na mě koukl. "Ale mám o ně stále strach. Jsem nejstarší a prostě se bojím, že se jim kvůli mě něco stane..." chytla jsem ho za ruku a David se mi koukl do očí.

"Nic se jim nestane. Ne když jsi tu ty." usmála jsem se na něho. David sjel pohledem na mé rty a zase zpátky na oči.

"Jack si tě nezaslouží." zašeptal. Natáhl ruku a prsty se dotkl mé tváře. "Jsi tak jiná."

"To mi říkají všichni." ušklíbla jsem se.

"Ne tak to nemyslím." zakroutil hlavou. "Jsi jako motýl v tomto špatném světě. Měla bys být na lepší místě. Kde se k sobě lidé chovají slušně. A hlavně by si neměla mít tu nemoc."

"Davide-"

"Nic neříkej." skočil mi do řeči. "Nekaž tuhle chvíli, kdy se snažím být romantik." pousmál se. "Ani nevím, jestli mi to jde."

"Jsi v tom úžasný." zašeptala jsem. "Víc než to." David se pomalu nahnul ke mě a dotkl se rty na ty mé. Nebyl to polibek, byla to jenom pusu. Když se odtáhl, ještě chvíli se na mě koukal.

"Možná bychom se už měli vrátit." řekl.

"Máš pravdu." přikývla jsem. David seskočil z kamene a pomohl mi dolů. Vydali jsme se zpět k hotelu.

"Ellie, kdyby si chtěla na tu pusu zapomenout, tak to pro tebe udělám." řekl najednou. Zastavila jsem se na místě.

"Nechci na ní zapomenout. Ale nechci ani, aby sis dělal naděje. Nevím co bude teď. možná budu chtít být chvilku sama."

"Chápu." usmál se. "Počkám na tebe tak dlouho jak to jen půjde. Jack byl tvůj první a já chci být ten poslední."

Potom jsme v tichosti došli do hotelu. Došli jsme do místnosti, kde všichni seděli a poslouchali učitelku, která nám na  dnešek dala úkol. Sedla jsem si vedle Molly a David si sedl na druhou stranu místnosti, těsně vedle Jacka. Takže když jsem se koukla na Davida, uviděla jsem zamračený obličej Jacka.

"Co se stalo mezi tebou a Davidem?" zašeptala mi Molly do ucha. Koukla jsem se na ní.

"Potom ti to řeknu." slíbila jsem. "Budeš koukat."


Chci vědět váš názor ;) Jste pro pár Dellie nebo Jellie? Pište do komentářů ;))


End Of SunshineKde žijí příběhy. Začni objevovat