Umbrella Academy Number eight and number nine

1. kapitola:

15.4. roku 2010
  ,,Přidej!"
Jack přes burácení větru narážejícíc mu do helmy, Elen jen těžko slyšel.
Moc rád by své ženě vyhověl a šlápl na plyn, kdyby už tak prázdnou silnicí nejeli sami víc jak 130 kilometrů v hodině.
  Elen se smíchem zvedla ruce nad hlavu a víc se opřela do nohou aby se nadzvedla.
  Silnice na které jeli byla podezřele prázdná. Když se proháněli kolem polí a stromů zvedali okřídlené tvory ze země, jež se potom s odporným vystrašeným zvukem zvedli k nebi.
  Elen ze sebe znovu vydala ten radostný výkřik. Div jí radostí netryskaly slzy z očí.
Konečně se po velmi dlouhé době dostali jen sami dva ven. Byla to vytoužená svoboda, jež si jen tak nemohli dovolit. Hlavně v době kdy pracovali společně s Reginaldem Hargreevesem.
  Teď najednou byli jen dva a doma jejich dvě dcery. Však teď, v tuhle chvíli to byl jen Jack a Elen Wright.
  Elen znovu vypískla, Jack pohlédl do zpětného zrcátka aby ji ukázal pod helmou i svůj úsměv, něco však odpoutalo jeho pozornost.
  Začalo je dohánět černé auto se zakrytou SPZtkou.
Jack raději znovu pohlédl před sebe.
Zmocnil se ho zlý pocit, chloupky za krkem se mu zježili.
,, Promiň El." Zamumlal si potichu a  přibrzdil. Auto nebrzdilo. Jack byl nucen prudce strhnout řízení vedle silnice na trávu aby do něj auto plnou silnou ze zadu nevrazilo.
Ten výkřik který Elen vydala hned potom už nebyl radostný. Prudce se chytla Jacka za pas.
  Jack pokračoval v jízdě po trávníku a hrbolaté zemi. Řízení se mu vymykalo z rukou.
  Auto to prudce strhlo za ním. Jack byl přesvědčen. Sleduje je. Reggie? Ne... Reggie tohle auto neměl. Opravdu byl tak naštvaný aby si někoho najal? Nebo šlo o jejich dcery?
Přední kolo motorky zapadlo do díry po kameni. Jack prudce vrazil do řidítek. Jak se snažil prudce vyjet zadní kolo se mu odlepilo od země, čehož využilo auto. Narazilo do nich v plné rychlosti.
Motorka se převrátila a i s Jackem se skutálela z kopce dolů.
Kolo, kolo mlýnský. Zá čtyři rýnský.
Kolo se nám polámalo.
Mnoho škody nadělalo.
Udělalo bác!
  Elen měla to štěstí že spadla z zadního místa ještě před dlouhým pádem dolů.
Prudce si z hlavy strhla helmu, aby se mohla pořádně nadechnout a zvedla se na lotky. Nemohla dýchat, hruď se jí zvedala špatně, hlava třestila.
Donutila se pohlédnout dolu na motorku. Jack tam ležel pod ní. Pod kolem. Sedačkou. Řidítkem.
Jeho helma byla stará, praskla při pádu a jeho hlavu naochránila. Rozbil si lebku.
Z nohou mu trčely kosti. Nedýchal a pravděpodobně si zlomil vaz. Ruku měl nataženou k Elen jako by jí vyzýval ať si s ním zatančí poslední salsu.
Jakmile spatřila svou životní lásku vrhla na světlo boží svůj oběd. Měla pocit že si brzy vyzvrátí vnitřnosti.
Do očí se jí draly slzy, nemohla brečet nebo řvát. Její dech a tělo jí dovolili jen zvracet.
   Za jejími zády se ozvalo zabouchnutí dveří s kroky. Elen našpicovala uši a pokusila se k osobě otočit, přišla však na to že to nejde. Zřejmě měla něco se zády, necítila nohy. Začala panikařit.
Osoba se u ní zastavila, z kapsy dlouhého šedého kabátu vytáhla cigaretu a zapálila si jí levným zapalovačem, který smrděl po benzínu.
Elen čekala. Nemohla se hýbat a pořádně dýchat. Co teď?
Osoba ciragetu nedokouřila. Odhodila ji na trávu před sebe a znovu sáhla do hlubokých kapes kabátu.
Elen nabití palné zbraně pozná všude.
Ve zbrani byli poslední dva náboje, připravené přesně na splnění úkolu.
  Osoba chytla zbraň oběma rukama a natáhla ji směrem k Elen. Na tváři se jí rozlil úšklebek když vystřelila a kulka neminula cíl.
Poslední co Elen před smrtí viděla byla mrtvola jejího muže, poslední co slyšela... Byl ženský smích.
,,Kolo, kolo mlýnský. Zá čtyři rýnský.
Kolo se nám polámalo.
Mnoho škody nadělalo.
Udělalo bác!"

1.5. roku 2010
  ,,Byli to dobří lidé. Milí a velmi hodní. Je špatně že odešli takhle mladí, nikdo z nich si to nezasloužil. Doufejme, že aspoň teď našli svět ve kterém se mají dobře...-"
   Crystl i Kate seděly ve třetí lavici.
Crystl si do obličeje stáhla černou kapuci aby jí nebyl vidět obličej a nikdo nepoznal vlastně ten fakt že vlastně brečí. Kate se nesnažila zakrýt svůj pláč ani jiné pocity. Nikdy je nezakrývala, nikdy se nebála říct co si myslí... Tedy, v téhle době zatím co si myslí někdo okolo ní a ona si tu myšlenku jen přebrala, ostatně to tak dělala ji Crystl, i když na ní to bylo vidět o mnoho méňe.
  Vedle Kate seděla jejich babička. Byla to matka jejich otce. Crystl nikdy nepochopila jak s ní mohl její otec vydržet do dvaceti než se odstěhoval.
  Jejich babička měla kdysi hnědé vlasy -stejně jako Kate s Crystl-, teď už však nebyli nic jiného než zářivá šedá.
Crystl narozdíl od Kate neměla zelenomodré oči po jejich otci, ale světle hnědé po matce. Jasně hnědá připomínala lískové ořechy.
Dvojčata si nebyla tolik podobná jako by člověk čekal. Kate měla vlnité vlasy, zatímco Crystl je měla otravně rovné. Crystl měla nos posetý pihami, zatímco Kate neměla ani jednu.
Kate měla tmavší vlasy než Crystl a Crystl zase měla plnější a výraznější rty.
Obě sestry si však byli podobné tvarem obličeje, totožné byla i jejich těla... Do jisté míry.
Nikdo netušil proč jsou vzhledově tak rozdílné.
   Kastelán ještě chvíli něco kvákal, když se jejich babička zvedla, hrubě chytla Kate za loket a vykročila z místnosti s černými záclonami ven.
Crystl na nic nečekala a vyběhla z místnosti za babičkou.
Kastelán mluvil dál, ikdyž v místnosti zbyli už jen čtyři lidi z rodiny a jeden muž v černém klobouku usazený v úplně zadní řadě. Kate z něj běhal mráz po zádech. Když zachytila jeho pohled žaludek se jí třikrát přetočil.
   Babička vytáhla Kate z budovy, jakmile její tvář pohladil vánek a vůně deště začala sebou cukat.
,, Proč?!" Vyhrkla Kate a prudce se babičce vyškubla.
,, Už to nehodlám poslouchat. Ani toho kreténa ani vás dvě. Takže si koukej nastoupit!" Prudce otevřela dveře žlutého auta před vstupem do pohřební budovy. 
  Crystl se vyřítila z budovy a prudce zabrzdila. Její oči stanuli na uplakané Kate a naštvané babičce.
Babi se prudce natáhla ke Kate a chytla ji za loket. Vhodila ji na zadní sedadlo tak že se Kate praštila do hlavy.
Crystl zrudla v obličeji a vykročila rázným krokem k autu. Na svůj věk šla ladně, působila jako by lovila kořist.
,,Ty nikam!" Zabouchla jí stará rašple dveře auta před nosem.
,, Cože, proč?!" Veškerá ladnost byla v prdeli.
,, Nepatříš sem. Ne k ní." Hlas babičky se lehce uklidnil, přesto v něm byla slyšet zloba, jež Crystl probodávala hruď skrz na skrz.
Potom se baba otočila. Crystl zůstala stát na místě s pootevřenou pusou a zvláštním výrazem ve tváři. Netušila co si teď má myslet. Jediné čím si byla naprosto jistá bylo, že bez Kate nedá ani ránu.
  Babi se posadila za volant a zapnula si pás. Hned na to z auta vystřelila Kate. Hraní uměla dokonale, občas si nebyla jistá ani Crystl co hraje a co ne. Proto si vymysleli signál.
Dvojité lusknutí, byl to dost hlasitý zvuk aby se slyšeli a dost nenápadný na to aby někomu došlo co to znamená nebo kdo to udělal.
   Baba se na Kate prudce otočila a zařvala její jméno. Kate uměla běhat rychle to se muselo nechat, na Crystl a její schopnost však nikdo neměl.
Kate popadla své dvojče za ruku a vyběhla. Baba by za nimi mohla vyrazit v autě, kdyby Kate nenechala otevřené dveře a ona je nemusela nejdříve zavřít.
  Crystl zabrzdila a otočila na sebe svou sestru aby si viděly do očí.
,, Myslíš na to na co já?"
Katiny oči v tu chvíli zčernali. Od panenek se jí přes celé oko rozlila černá barva, jež připomínala vodu.  Crystl naskočila husí kůže, pořád si nezvykla.
Černá barva se vytratila za několik vteřin.
,, Už ano."
Crystl zvedla obočí.
,,Musela jsi použít čarodějnictví?"
Kate sklopila pohled, nedívala se na své špičky moc dlouho, protože se k nim v autě hnala babička.
Crystl popadla Kate za ruce, kolem obou dívek zazářilo modré světlo a obě jako lusknutím prstu zmizely.
  Babička vyjekla a prudce dupla na brzdu. Gumy za sebou na silnici zanechaly otisky a do kufru jí prudce narazilo jiné auto, jež ji posunulo ještě víc dopředu.
,,Sakra!" Vykřikla stará rašple a praštila pěstí do volantu.
,,Moje Kate sem taky nepatří."

2.5. roku 2010
Kate otevřela oči. První co viděla byli vysoké střechy obrovských paneláků.
Nacházela se v malé uličce mezi dvěma takovými paneláky z rudých cihel.
  Přetočila se na bok. Pod hlavou měla zmuchlanou krabici a vestu, která patřila k jejím černým šatům na pohřeb.
Hleděla na černé kotě pod popelnicí, jež se na ni dívalo pronikavýma modrýma očima.
Město Dallas bylo toulavými zvířaty zamořené. Kate je občas před dům chodila krmit.
  Dívku do hlavy praštil rohlík. Ta sebou prudce trhla.
Crystl si sedla naproti ní a zakousla se do suchého, tvrdého rohlíku ze stánku o ulici dál.
,,Ukradla jsi ho." Konstatovala Kate tichým hlasem.
,, Chceš umřít hlady?" Pokrčila rameny Crystl.
Kate si kousla do rohlíku a opřela se o zeď paneláku.
Znovu ty Kateiny černé oči. Crystl děsily, byla to jediná věc na Kate co jí naháněla husí kůži. Crystl Kate děsila pořád, byla tvrdohlavá a nebezpečná. To druhé se o Kate zatím říct nedalo.
,, Máš štěstí že tě nikdo neviděl."
,, Můžeš se mi přestat hrabat v hlavě?!"
Kate sklopila pohled a semknula rty do úzké čárky.
  Kate ve skutečnosti netušila jak svou schopnost používat. Byla si jistá jen že když má o někoho obavy je ta magie nejsilnější.
Celý ten den kdy se ukrývaly cítila ve své hrudi podivný šimravý pocit, který měla pokaždé když čarovala. Říkaly tomu s Crystl čarodějnictví, netušily jak jinak to nazývat a na otázky jim nikdo neodpovídal.
   Kate zatnula ruce do pěstí.
,,Buď tě budu hlídat takhle, nebo tě chytí."
Crystl se hrdelně zasmála.

5.5 roku 2010
Crystl nikdy necítila takový hlad jako teď. Nikdy necítila takovou touhu něco čmajznout jako teď. Nikdy nebyla tak roztěkaná.
Schopnosti ji neposlouchali tak jako když měla plný žaludek a byla vklidu. Chápala že je to problém, věděla že je to problém. Problém kterej se jí kurva jednou vymstí.
  Seděla na lavičce za pojízdným stánkem s hamburgerama.
,,Sakra seber se." Udeřila se pěstí do čela. Nohou si do země vyťukávala melodii písně, kterou milovala. Milovala do doby než se jí před měsícem zhnusila všechna hudba i tanec.
Naposledy dupla do země a teleportovala se.
Modré světlo vydalo slabý záblesk.
  Crystl byla hodně malá. Muž u sporáku si ji nevšiml. Crystl se rychle skrčila a rozhlédla se. Pod pultem leželi tři burgery pro které si měla přijet dovážka jídla.
Crystl k jednomu natáhla ruku.
Muž s pánví se v tu chvíli otočil.
,,Hej!" Zařval na ni a s leknutím opustil pánev s masem na zem. Crystl prudce chytla burger a teleportovala se pryč.
  Objevila se za rohem, nohy se jí třásli. Kate si to možná neuvědomovala, ale Crystl pro ni doslova nasadila život. Teď možná předháněla Crystl, ale vzhledem k jejímu věku se člověk nemůže divit.
  Rozbalila burger a chtěla se zakousnout, někdo ji však prudce chytl ruku. Žena s rukou v černé síťované rukavici.
,, Kradení? Není to mladý věk na hazard se zákonem?"
Zeptala se vysoká žena s krátkými, kudrnatými blond vlasy. Vypadala jako špatně namalovaná figurína.
Crystl chtěla co nejrychleji zmizet... Nešlo to. Nešlo to!
Pěst jí prudce vyletěla vzhůru a zasáhla ženu do nosu.
Žena zaklonila hlavu a prudce si chytla nos oběma rukama. Crystl se rozběhla vpřed. Zjistila však že je v úzkých. Zeď jí zabránila v útěku a dva domy kolem ní ji v tom zrovna nepomáhali. Žena ji znovu chytla, tentokrát za zápěstí a tentokrát mnohem mírněji.
,, Divím že to skutečně funguje."
Rukou jí přejela po lokti a dotkla se modře blikajícího kolečka, které po jejím dotyku spadlo na zem a přestalo blikat.
,,Jsem Jednatelka, ty jsi Crystl Wright, nemám-liž pravdu?"
,,Jak to víte?" Zamračila se holka v černé kapuci.
,, Už nějakou dobu tě sleduji Crystl. Tvé schopnosti se mi zamlouvají. Měla bys zájem o výcvik?"
Říkala to jako by se nechumelilo.
,,Vy jste nějaká agentka?"
,,Skoro." Usmála se.

Byl to osudný rok a velký hryzanec k tomu kdy jsem na tento příběh zapoměla a nechala si ho žít vlastním životem.
  Nečekejte žádné další pokroky v opravování a vydávání dalších předělaných situací. Byla to pouze chvilka slabosti a nudy, jež vygradovala v podobu Kate s Crystl.
  Myslím že si to čtenáři zaslouží. Číst neopravenou verzi je totiž pain.
Ale tuto je ve skutečnosti pro opravdovou Crystl Wright. Nebo... Mám říct Lunu Jaedes?