Marcelle Hannah Cottonová - Harry Potter FF - ročník 1.

Vánoční prázdniny

Den před Štědrým dnem jsem se vydala na snídani o něco později. Ve škole nás z mého ročníku zůstalo jen pár- já, Liz, Kat a pár holek, které neznám jménem. Prostě a jednoduše- bylo nás fakt málo. Z necelé stovky Háďat nás zůstalo ani ne deset.

Pak vím, že zůstali Weasleyovi, Potter a Hermiona, pár lidí z Havraspáru (Lenka bohužel jela domů). Michelle tu zůstala. Rodiče se jí straní, od té doby, co jí přijali do Bradavic. Dostala jen pár dopisů. Akorát babička jí posílá kapesné. Sice v mudlovských librách, ale v Prasinkách je možné to rozměnit. Protože se kamarádíme (v rámci možností) s Fredem a Georgem, vždycky nám něco přinesou. Michelle ulítává na Bertíkových fazolkách, já pořád na čokobombách. Bertíkovy fazolky jsem zavrhla, když mi bylo osm. Jednou jsem měla jednu s příchutí plesnivého chleba. Fuuuj....

Díkybohu, v Bradavicích nás bylo fakt málo, takže jsme mohli sedět, jak jsme chtěli. Michelle, já, Liz a výjimečně Ginny jsme seděli spolu, o kus dál Hermiona s Potterem a Ronem, pak Kat a ostatní zmijozelské holky (ke kterým jsme si výjimečně přisedly) a pak lidi z Havraspáru a Mrzimoru, které neznám. Kdyby z očarovaných ozdob nezněly cinkavě koledy, bylo by v síni mrtvé ticho. Ale zase, když Ginny zrovna nezírala do té proklaté knížky, dost si rozuměla i s Michelle.

Já a Michelle jsme ten den zůstaly jako obvykle v knihovně. Připojil se k nám i HRM (Harry, Ron a Hermiona) trojlístek. Ti ale šli na jistotu- sebrali nějakou knížku z oddělení lektvarů. a zase zmizeli. Já a Mich jsme tam strávily celé dopoledne hledáním. Jediný tvor, který způsobuje prchání pavouků, je bazilišek. Kde by se ale zvíře takových monstrózních rozměrů vzalo na hradě? Nakonec jsme se s Michelle rozhodly, vzdát to. Všechny nám přístupné knihy už jsme prošly, takže už nebylo kde hledat. Snad jen v oddělení s omezeným přístupem, jenže tam se prvňáci nemají šanci dostat.

Vydaly jsme se tedy do Velké síně, kde se hrály tchoříčky. A koukala jsem jako blázen. S partou Mrzimorských tam hrál profesor Brumbál. Chvíli jsme koukaly na hru. Mrzimorští dostávali, taky byli dobře poplivaní. Když hra skončila, zeptal se nás ředitel "Chcete taky?" Michelle přitakala, ale já jsem zavrtěla hlavou. Děkuju pěkně! Michelle si půjčila tchoříčky a pustila se do hry.

Ovšem Michelle měla praxi z mudlovských kuliček, protože zakrátko byl poplivaný i profesor Brumbál.

Nechtěla jsem věřit svým očím! Michelle Paula Crayonová PORAZILA ředitele Bradavic v tchoříčkách! Profesor vyndal z kapsy kožený měšec a podal ho Mich. "Co to je?" zeptala se překvapeně. "Vy to nevíte? Slíbil jsem tomu, kdo mě porazí v tchoříčkách deset galeonů. Jsou vaše," řekl, hůlkou se očistil, nechal tchoříčky zmizet a usedl ke stolu. Já jsem vytáhla hůlku, zamumlala Tergeo a očistila Mich. Pak jsme si sedly i s Liz a snědly oběd.

Rozhodly jsme se uspořádat odpoledne koulovačku na školních pozemcích. Daly jsme to každá vědět pár známým. Odpoledne se na školních pozemcích sešli skoro všichni, kteří byli v Bradavicích. Kat nás rozdělila na dva týmy. Podle věku, ne podle kolejí, takže Nebelvírští i Zmijozelští byli nuceni táhnout a jeden provaz, jak to také čtyři zakladatelé chtěli.

No, jednoduše, byli jsme mrtví smíchy a mokří jako kostelní myši, když jsme se vraceli do svých společenských místností. Spokojeně jsem se převlékla do suchého hábitu a vydala se co nejblíž ke krbu, aby mi uschly zmáčené vlasy.

Šla jsem spát brzy.

Ráno na Štědrý den jsem vyskočila jako rybka a brzy jsem byla na snídani. Liz byla proslulá tím, že si ráda přispí, zato Michelle byla vzhůru brzy. Málem jsme do sebe vrazily před Velkou síní. Zhltly jsme nějaké vaječné piškoty a mrkvové mufiiny. Pak jsme se vydaly dát Luciášovi a Pandoře nějakou nadílku.