Caesar, I'm In Love With You

-6-

Harry šel blíž a blíž do doby dokud nezaregistroval ty povědomé oči.

Byl to on? Stál tam doopravdy ten, který už má být asi rok mrtev?

Ne to není možné.

--1 year and half ago--

,,Harry." Řval blonďatý mladý muž.

Harry se otočil a okamžitě, přiběhl do náručí blonďáčka.

,,Chyběl si mi." Mumlal Harry do ramene svého přítele.

Modro-zelený muž popadl Harryho do ještě většího stisku.

Po chvilce umačkávání si Harry proplet jazyk s tím druhým.

Jeho ruce se motaly do jeho hebkých blonďatých vlasů. Harry byl v tu chvíli šťastný jen tak jak byl s ním.

,,Tady by jsme neměli." Vydal ze sebe mezi polibky blonďáček.

Harry tak vzal svého přítele za ruku a vedl ho k němu domů.

,,Levi?" Běžela matka ke svému synovi.

,,Ahoj mami." Pozdravil ji.

,,Musíš odsud pryč." Začali se jí hrnou slzy do očí.

,,Proč diť jsem teď přijel." Nechápal Levi.

,,Jsou tu zbojníci." Tato věta stačila aby Levi i Harry pochopili co se děje.

,,Harry ty jdi radši domů. Tvá matka o tebe bude mít určitě taky strach." Řekla Leviho matka a vzala svého syna domů.

Levi si vzal pár věcí co mu dala matka na cestu a vyrazil. Ne však tam kam si přála, ale za Harrym.

,,Harry." Zaťukal na okno.

,,Levi." Padl mu kolem krku.

,,Už tu byli zbojníci?" Zeptal se blonďáček.

,,Ne." Odvětil Harry.

,,Tak to si budem muset pospíšit." Řekl a vtrhl Harrymu do pokoje.

,,Co o čem to tu mluvíš?" Nechápal Harry.

,,Chci být s tebou navždy Harry, ale to nemůžu když budu bůhví kde a ty tady. Pojď se mnou. Prosím." Koukal se přitom Harrymu do očí s tou největší láskou, kterou kdy Harry mohl pocítit.

,,Levi já se bojím." Řekl Harry a Levi si ho přitiskl silné k tělu.

,,Já taky." Řekl.

,,Ale neboj dokud jsem tady tak ti neublíží." Řekl a podíval se do jeho krásných očí, ve kterých tancovali hvězdičky jen pro jeho rozveselení.

,,Ale já se nebojím o sebe, ale o tebe. Bojím se, že tě stratím." Řekl Harry se slzami v očích.

,,Právě proto by jsme měli vyrazit co nejdříve. Řekl a chystal Harrymu věci na cestu.

,,Ne to nemůžete!" Řvala Harryho matka.

,,Ticho!" Zařval jeden z vojáků a druhý ji zabil.

Poté vtrhli do Harryho pokoje.

,,Mami? Mami!" Řval Harry.

Nezmohl se na nic kromě pláče.

Vojáci si ho už brali, když si před něj stoupl Levi.

,,Ještě mu nebylo 17. Mě ale ano."

,,Jak to můžeš dokázat? A kdo vůbec jsi!?"

,,Jsem jeho straší bratr." Zalhal Levi.

,,Podle zákona nemůžete vzít mladšího." Obhajoval se.

Harry zvedl hlavu od své matky a díval se nevěřícně na Leviho.

,,Tak dobře když jseš tak chytrej." Popadli ho a bez rozloučení ho sebrali.

,,Levi." Ječel Harry, když ho vlékli ze dveří.

Neměl sílu ani vstát, na to za ním běžet.

Co pár let jezdí zbojníci do vesnic aby brali chlapce starší 17 do arény nebo do jiného otroctví. Jediná záchrana byla už založená rodina.

Měli je dokonce rozděleny do jistých součástí aby stihli vyrůst, než si pro ně přijdou.

Ověřování let bylo v této době velice složité. Při většině případů vám musel váš věk někdo potvrdit. Ve vyspělejší vesnicích nebo spíše městech na to byli úřady.

Vojáci tak měli list se seznam jmen. Ve vesnicích kde žil Harry fungovala, ale první možnost a tak stačilo potvrzení Leviho.

Levi se totiž vyučoval na právníka.

A tak jezdil do větších měst přes celí týden a jen na víkend se vracel domů.

Díky tomu toho o těchto věcech věděl hodně a tak se zvládl bránit.

Jenže tentokrát se nebránil, ale obětoval.

Harry tak zůstal úplně sám.

Harry pak pohřbil svou matku kousek od jejich domu a matka Leviho zase kousek od lesa.

Když si toho Harry všiml pomyslel si co by si pomyslel asi každý.

Levi je mrtvý.

S jeho matkou už nemluvil.

Stihl ho však stejný osud. Za rok od toho osudneho dne se zbojníci nečekaně vrátili.

Tentokrát si vzali i Harryho a on poznal jak se tehdy asi mohl cítit jeho milovaný.