-2-

112 14 1
                                    

,, Přišel jsem ti dát jméno." Dopovjéděl Louis.

,, Promiňte já už, své jméno mám. Nejsem bezejmený."

Louis se pousmál. ,,Dobrá, tak mi ho prozraď."

,, Jmenuji se Harry." Řekl zcela pokorně.

,,To není dobré gladiátorské jméno. Chtělo by to něco co vzbuzuje hrůzu."

,,Ale jméno co mi dali mí rodiče je Harry."
Vykoktával ze sebe zmatený chlapec.

,, Ano je moc krásné, ale jako gladiátor..."
Louis byl přerušen.

,,Já, ale nechci být gladiátorem." Vykřikl Harry.

,, O tom ty, ale nerozhoduješ. Jsi přeci otrok." Louisova slova vyzněla trochu víc povíšeně než si přál.

Harry zůstal stát se sklopenou hlavou. Neuměl bojovat to, že přežil bylo jen díky princi, který ho zachránil bůh ví proč.

,,Pokud, ale nechceš zemřít v příštím zápase, přišel jsem ti nabídnout pomoc."

V Harryho očích se zablýskaly jiskeřičky radosti.

,, Tvé gladiátorské jméno pak možná přijde samo." Dodal ještě Louis.

Pak zavolal stráže a oni odvedli Harryho pryč z té klece.

,,Pusťte!" Začal sebou šít. Proti vycvičeným a dvakrát tak větším vojákům, ale neměl šanci.

,,Od zítra ti začne tréning tak se pořádně vyspi." Řekl jeden z vojáků Harrymu.

Pohodil vedle něj košili a na posteli už byla nachystaná zítřejší výzbroj.

Zcela zmatený Harry si lehl na sláměnou postel a po chvíli vyčerpáním usnul.

,,Vstávat!" Vzbudil se Harry již na poprvé co jeden z vojáků toto slovo opakoval pořád dokola.

Až ráno si všiml, že kolem jeho postele jsou další v nichž jsou ostatní mladíci.

Ti se jen tak tak vyplahočili ze svých postelí.

Harry dělal vše co oni.

Prvně si oblékl oblečení. Poté si opláchl studenou vodou obličej.

Když už se vydávali muži ven, šel za nimi.

Rozzařovali se podle výšky. A tak se Harry snažil najít své místo. Byl někde uprostřed z těch asi ještě 50 můžu co tam stáli.

Pak přišel generál a všichni smekli. Harry sice trochu opožděně, ale přeci.

Ten den začal Harry trénovat jakoby šel do opravdové bitvy.

--Few weeks later--

,,Ty jsi Harry?" Zeptal se jeden z výše postavených vojáků?.

,, Ano to jsem já pane." Odpověděl. Za těch pár týdnů Harry zesílil a vyrostl.

Byl skoro k nepoznání i jeho tmavě hnědé vlasy působením světelných paprsků zesvětlali.

Dokonce mu ty jeho dlouhé kadeře i ostříhali a tak byl na ježka.

Úplně k nepoznání se proměnil ten tehdy vyděšený chlapec.

Teď když už pár životů vzal, tak vyděšený nebyl.

Jeho výcvik býk více než drsný. I on se ocitl na pokraji svého života jako tehdy poprvé v aréně.

,, Vracíš se zpět." Tato slova Harry nerad slyšel.

Být gladiátorem nebyl jikdy jeho sen. A když začal trávit čas s vojáky začal si uvědomovat co jsou to ty gladiátorské hry jsou.

Není to nic jiného než show. Můži umírají jen pro pobavení druhých.

Místo toho ve válce aspoň pro jakýsi smysl.

Harry, ale věděl, že musí uposlechnout rozkaz a tak bez protestu odešel do domu kde přespával i s ostatními vojáky.

Zabalil si těch pár věcí co měl, poplácal jednoho z vojáků po rameni a vydal se s jeho nadřízeným do těch věznic pro gladiátory.

Harry poplácal na rozloučenou svého přítele Zayna. Tímto gestem mu vlastně dával zbohem.

Stokrát raději by byl totiž v bitvě než v koloseu.

Caesar, I'm In Love With You Where stories live. Discover now