3. Výlet

5 2 0
                                    

Když už měli všichni zabalený věci tak jeli na letiště. Bylo domluveno, že budem sedět blízko sebe, ale něco se pokazilo a sedíme od sebe. Bruce s Stevem seděli úplně ve předu vedle sebe. Clint s Tonym seděli vedle sebe uprostřed. Nat seděla vedla Buckyho někde u prostředka a já seděla vedle Lokiho úplně vzadu.

,,Jsem ráda že jedeš. Hmm. Zabručel Loki. ,,Co se děje? Nic..... Odpověděl. ,,No, tak Loki co se děje? Říkám to že nic. Je to na tobě vidět, mě to můžeš říct. Fajn, přemýšlím o tom co jsem dělal když jsem se nemohl ovládat a co jsem dělal za hovadiny. Aha, já vím je to hrozný.

Už bylo pozdě a já jsem usnula Hlava mi spadla na Lokiho rameno. Měl ho docela příjemný.

*

Když jsme přijeli na hotel, tak to tam bylo krásný a hlavně pokoje. Já jsem ho měla s Buckym, Nat s Clintem, Tony s Brucem a Loki s Stevem.

Obytovaji jsme se. ,,Jdem na plaž? Zeptala se Nat. Jasně mužem řekl Tony. ,,Ale nejdřív si musím zavolat. Tony odešel stranou.

Rozhovor

T: ahoj Nicku
N: Ahoj Tony, co potřebuješ
T: víš jak jsme měli zajistit všechny členy hydry?
N: no?
T: tak jedna je s nama
N: COŽE? A kdo?
T: Lucka Barnes
N: tak ta musí okamžitě do S.h.i.l.d.u
T: a co udělala tak hrozného?
N: za tu dobu co byla v hydře tak zabila 50 tisíc lidí a já nedovolím, aby jich bylo víc
T: dobře, tak jsi pro ni přijeďte a adresa hotelu je Hotelu Plaza, adresa je Chabier 24.
N: dobře

Konec rozhovoru

Den uplynul jak voda. Dnešek jsem si moc užila. A když už Bucky spal tak jsem dal pokračovala v psaní Deníčku.

Milí Deníčku včera jsem se svěřila Lokimu o svoji minulosti a on zas o svoji. Jsem moc ráda že jsem potkala svého bratra i Steva, mám je oba moc ráda. I ostatní Nat, Clinta, Bruce ale moc nemusím Tonyho něco mi na něm nesedí sice nevím proč ale nějak mu nevěřím ale přijde mi, že získávám novou rodinu. Všichni jsou ke mě milí až na Lokiho ten je chvíli příjemnej a chvíli pravý opak. Docela mě překvapilo, že se mi svěřil první on, ale já jsem mu slíbila tě mu řeknu taky svou minulost. Ale nikdo nikdy se nesmí dozvědět kolik jsem zabila lidi když jsem byla v hydře. Když bych to někomu řekla tak mě předá S.h.i.l.d.u.
a to já nechci. Za zabití 50 000 lidí bych měla doživotí. Ale já jsem nebyla sama sebou. Co si myslíš Deníčku? Že to můžu říct Lokimu, který taky neby sám sebou? Nebo mu nemám věřit?, teď bych potřebovala pomoct a ještě nikdo neví že moje máma umřela na rakovinu a zímojetra to je přesně 19 let co zemřela na rakovinu.

Když jsem dopsala skovala jsem si deník a šla spát.

Ztracená sestra Where stories live. Discover now