Muichiro znuděně seděl v lavici a jen bez zájmu koukal z okna. Normálně by se bavil s Genyou, ale dnes měli půlenou hodinu a každý měli jiný předmět.
Také celou dobu cítil, jak ho něčí pohledy pálily do zad. Nebylo to nic příjemného, ale co se rozešel s Tanjirem si pomalu zvykal.
Najednou si všiml že mu přišla nějaká zpráva. Byl to Genya.
Očka se mu rozzářila a hned si zprávu přečetl.
Genya: nedím se. Sedí vedle mě Inosuke a mám chuť mu natáhnout
Jen se pobaveně pousmál a začal odepisovat.
Muichiro: taky to tu nedávám. Úplně jsem zapomněl co máme za hodinu a dávat pozor je moc namáhavé...
Genya: tak co vypadnout?
Muichiro: super nápad, potřebuju načerpat energii z tvého objetí...
Genya: tak pojď. Potkáme se na zachodech v druhém patře
Černovlásek se začervenal a po dovolení učitelky se hned vydal na záchod. Seběhl jedno patro dolů a vešel na pánské toalety. Nejistě se rozhlédl, ale nikdo tu nebyl. Jednou však z jedné kabinky vylezla něčí ruka a vtáhla ho dovnitř.
,,H-hej!" Vyhrkl překvapeně, ale to už byl v hřejivém objetí jeho vysokého hnědovláska. ,,Už jsem myslel že tu nejsi" Vydechl a spokojeně se mu zavrtal do hrudníku.
Genya se jen ušklíbl a pohladil ho po vlasech ,,Dělené hodiny jsou jako osina v zadku" zamumlal.
,,To teda" zahihňal se a zmáčknul ho kolem pasu jako plyšového méďu.
Vyšší se začervenal a spokojeně naklonil hlavu. Bylo k nezaplacení vidět jeho výraz, jak se v jeho přítomnosti hned změnil. Když mu psal, bylo jasné že byl otrávený a znuděný, ale teď se usmíval jako sluníčko.
,,Nepůjdeme po škole někam? Rád bych tě někam pozval" navrhl s úsměvem a nenápadně sjel rukama na jeho boky.
Muichiro nadšeně přikývl, ale po chvíli jsem smutně semkl rty ,,Promiň, slíbil jsem Yuichirovi že mu pomůžu s přípravou na test..." špitl sklesle ,,Co třeba zítra?"
Genya přikývl ,,Tak platí" usmál se a políbil ho na čelo.
Menší se spokojeně zahihňal a dál si jen užíval jejich objetí.
,,Přemýšlel jsem, že bych zase začal chodit do fitka" odvětil brunet, aby přerušil ticho.
,,Ty už jsi dříve chodil do fitka? Myslel jsem že cvičíš doma"
Vyšší překvapeně pozvedl obočí ,,Jak jsi usoudil že cvičím?" Ušklíbl se.
Muichiro v tu chvíli zrudnul jako rajče ,,N-no, j-já... p-podle tvoji p-postavy, samozřejmě!" Vyhrkl a frustrovaně mu zabořil tvář do trička.
,,To mi lichotí" Zasmál se a pohladil ho po zádech ,,cvičil jsem, ale už to bude tak půl roku. Nechtěl bys někdy se mnou?" Navrhl a menší hned zavrtěl hlavou.
,,I když to možná potřebuju tak ne, tohle pro mě nikdy nebylo" zamumlal.
Genya se zamračil ,,Nechtěl jsem tím naznačit že to potřebuješ jsi krásný tak jak vypadáš, jen se mi tam nechce chodit samotnému" odvětil a pevněji ho obejmul.
,,Promiň, ale fakt ne. Už jen kvůli tomu že by tam na mě všichni kolem koukali" Vydechl znechuceně.
,,Tak nevadí nutit tě určitě nebudu" Povzdechl si a bradu si opřel o jeho hlavu.
ČTEŠ
Nepřízeň osudu✔️
Fanfiction,,Země volá Muichira, jsi přítomen skřítku?" Vydechl pobaveně a konečně upoutal jeho pozornost. Překvapeně zvedl hlavu ,,Co?" ,,Vidím že se ti můj rukáv líbí, v čem je dneska tak výjimečný, že ho pořád držíš?" Zeptal se. Muichiro se podíval na ruká...
