,,Můžeš mi to nějak vysvětlit?” zeptal se a vytočeně pozvedl obočí.
Genya chvíli přemýšlel co řekne. Slíbil Muichirovi že bude držet jazyk za zuby, ale co měl teď dělat?
Než stihl něco říct, Tanjiro se znovu dostal ke slovu.
,,Všiml jsem si jak ho v hodinách pozoruješ, ale snažil jsem se to přehlížet”
,,Co? O čem to jako mluvíš?” zavrčel vytočeně.
,,Chápu proč tě zajímá. Je roztomilý a zajímavý ze všech úhlů, z toho důvodu jsem se do něj zamiloval. Ale moc dobře víš, že je můj” zasyčel naštvaně a doslova vražedně se na něj podíval.
Genya otráveně zakoulil očima ,,Dej si pohov, má to úplně normální vysvětlení. Mui spadl ze s-”
,,Mui?! Děláš si srandu?!” zakřičel a popadl ho za límec trička ,,hodinu tě s ním nechám samotného, potom mi přijde fotka jak do držíš v náručí a ještě mi celý den nebere letefon!”
,,Co, máš chuť se prát?! Co kdybys mě třeba poslouchal?!” zavrčel naštvaně, ale přerušil je pro oba velmi známý hlas.
,,Tanjiro! Genya! Nechte toho!” zakřičel Muichiro, který se k ním belhal o berlích, jenže se snažil jít tak rychle, že zakopl a i s berlemi spadl na podlahu.
,,Mui?!” vydechl Tanjiro vyděšeně a rozběhl se k němu.
Brunet překvapeně zamrkal a rozběhl se k nim.
Rudovlásek mu pomohl se posadil ,,Co se ti stalo?! Proč máš berle a proč jsi mi včera nebral telefon?” vyhrkl starostlivě a jemně ho pohladil po tváři.
,,Hej, není ti nic?” zeptal se Genya nejistě a chtěl mu podat berle, ale Tanjiro ho odstrčil pryč.
,,Nech ho být, jdi si po svých” odsekl.
Muichiro se na něj nechápavě podíval ,,Proč jsi ho držel pod krkem a proč jsi na něj tak zlý?” vydechl a zmateně se na oba podíval.
,,Protože žárlí”
,,Co? Proč bys žárlil?”
Tanjiro vytáhl mobil a ukázal mu tu fotku ,,Kvůli tomu... Proto jsi mi včera nebral telefon?” vydechl sklesle.
Chlapec si fotku překvapeně prohlédl ,,N-no... Vypadá to zvláštně, ale není to tak jak to vypadá” zamumlal a zhluboka se nadechl.
,,Tak jak to je? A proč ti vůbec říká 'Mui'?!”
,,Copak se tak nejmenuje?” zeptal se Genya otráveně.
Tanjiro vytočeně pozvedl obočí ,,Jmenuje se Muichiro a pro tebe obzvlášť” zasyčel.
Menší si povzdechl ,,Tanjiro poslouchej, vysvětlím ti to. Nechal jsem mobil na hřišti, jinak bych ti zavolal a-”
,,Tak proč tě nesl v náručí?” zeptal se vytočeně a jedním okem se podíval na bruneta vedle něj.
,,Víš já... Já jsem spadl ze s-” začal, ale Genya ho rychle přerušil.
,,Zakopl jsem a omylem mu šlápl na kotník. Omlouvám se, byla to moje chyba, ale chtěl jsem mu pomoct, tak jsou ho vzal do nemocnice co je přes ulici” odpověděl opatrně a Muichiro se na něj jen překvapeně podíval.
Tanjiro překvapeně zamrkal ,,Takže tvá výmluva je že jsi ho zranil?” odsekl naštvaně.
,,Co máš pořád za problém?”
Muichiro se nervózně kousl do rtu ,,No tak klid, prosím!” vyhrkl a zoufale si promnul obličej ,,přestaňte se hádat! Řeknu celou pravdu. Víš Tanjiro, zase jsem spadl ze stromu, ale nechtěl jsem aby jsi byl naštvaný, tak jsem ho požádal aby mi pomohl a aby ti to neříkal...” zamumlal a provinile sklopil pohled ,,omlouvám se, že jsem ti to neřekl, ale hlavně na něj nebuď naštvaný, nemůže za to” vydechl a chytil ho za ruku.
YOU ARE READING
Nepřízeň osudu✔️
Fanfiction,,Země volá Muichira, jsi přítomen skřítku?" Vydechl pobaveně a konečně upoutal jeho pozornost. Překvapeně zvedl hlavu ,,Co?" ,,Vidím že se ti můj rukáv líbí, v čem je dneska tak výjimečný, že ho pořád držíš?" Zeptal se. Muichiro se podíval na ruká...
