Genya znuděně seděl ve své lavici a hrál si se svou propiskou, když v tom ho někdo zatahal za rukáv košile.
Otráveně zvedl hlavu, protože předpokládal že to bude zase Tanjiro, který do něj neustále něco hustil, ale k jeho překvapení to byl jeho soused.
,,Hej, Genya" zamumlal Muichiro, který ho dál tahal za rukáv.
,,Nechceš mě pustit?" zasyčel hnedovlásek a mírně pozvedl obočí.
On se podíval na své prsty, které stále svíraly jeho košili a bez jakéhokoliv výrazu ve tváři ji pustil ,,Proč jsi nás včera odposlouchával?" zeptal se klidně a lehce naklonil hlavu.
Genya překvapeně pozvedl ,,Nechápu o čem to mluvíš!" odsekl a dál si pohrával se svou propiskou, jenže Muichiro se jen tak nedal.
,,Fakt ne?" povzdechl si a propisku mu sebral.
,,Dej mi pokoj!" zakřičel a chtěl si vzít svou propisku zpět.
Menší se jen zahihňal a namířil hrot přímo na jeho krk, jakoby to byl nůž ,,Jsi jako Inosuke... Máš docela výbušnou povahu, nebo ne?" usmál se.
Brunet už nebyl daleko od nadávek, zůstal však očima viset na jeho úsměvu. Přestože ho vytáčel, ten jeho úsměv ho úplně odrovnal.
Po chvíli se vzpamatoval a vytrhnul mu propisku z ruky ,,Nesrovnávej mě s tou prasečí hlavou! Možná jsem vás slyšel, ale je mi to jedno, nezajímají mě cizí věci, Mui" odsekl otráveně.
Menší překvapeně zamrkal ,,Mui?"
,,Jo, jmenuješ se tak, nebo ne? Copak jsi tak hloupý že jsi zapomněl své jméno?" zamumlal otráveně a opřel si bradu a hřbet své ruky.
Muichiro se jen pobaveně pousmál a bez dalších řečí se otočil na své místo.
•°•°•°•°•°
Uběhly dva týdny a Genya se tak nějak přidal do té jejich party, ale jediný kdo ho celou dobu zajímal byl Muichiro.
Bylo na něm něco zvláštního, co se mu na něm líbilo. Možná jeho úsměv, nebo jeho způsob komunikace.
Byl klidný a i když na něj zvýšil hlas, jen se tomu usmál a přestal mu věnovat pozornost.
Právě teď stáli na školním fotbalovém hřišti připravení si po dlouhém školním dní odpočinout u hry.
,,Holky, budete hrát taky?" zavolal Tanjiro na Aoi s Kanao, které seděly pod stromem a vášnivě o něčem debatovaly. Nejspíš ho ani neslyšely, protože se mu nedostalo žádné odpovědi.
,,Tak asi hrajeme bez nich" odvětil Zenitsu, který držel ruce míč.
Všichni přikývli, kromě Muichira, který jen stál na místě a pozoroval oblohu.
Tanjiro mu položil ruku na rameno ,,Vnímáš nás?" zasmál se.
Menší se na něj zmateně otočil ,,O čem jste se bavili?"
Nakonec se rozdělili do týmu a rozestavěli se na hřiště.
Na jedné straně byl Genya a Inosuke, na druhé Tanjiro, Zenitsu a Muichiro.
Hra probíhala docela dobře, jen Inosuke a Genya se neustále hádali.
Byla ale jedna věc která Genyu překvapila.
Přestože Muichiro vypadal, že se hře moc nevěnuje, kdykoli se dostal k míči ho Genya nedokázal zastavit. Byl tak malý a hbitý, že kolem něj vždycky doslova proplul.
ESTÁS LEYENDO
Nepřízeň osudu✔️
Fanfic,,Země volá Muichira, jsi přítomen skřítku?" Vydechl pobaveně a konečně upoutal jeho pozornost. Překvapeně zvedl hlavu ,,Co?" ,,Vidím že se ti můj rukáv líbí, v čem je dneska tak výjimečný, že ho pořád držíš?" Zeptal se. Muichiro se podíval na ruká...
