1. část

14 0 0
                                    

Byl pátek, den vysvědčení. Vždycky jsem měla samé jedničky. Letos jsem chodila do 7. a dostala jsem se na jeden pražskej gympl. Hlásilo se přes 300 lidí a brali 30. Já se dostala!
V pátek jsem ve škole brečela, protože mi začalo docházet , že už ty lidi nebudu tolik vídat a hlavně nebudu chodit do třídy se svojí nejlepší kámoškou Anetou.
Když jsem přišla domů, dostala jsem strašně vynadáno za to vysvědčení. Měla jsem čtyři dvojky. Nebylo to kvůli tomu, že bych nebyla chytrá, ale spíš jsem na to kašlala. Nikdy jsem se doma moc neučila, pamatovala jsem si všechno ze školy, ale tohle pololetí jsem nedávala pozor ani při hodině. Spíš jsem chatovala s mým, ted už naštěstí bývalým klukem.
Taťka bral to vysvědčení docela v klidu, ale mamka to vzala za oba. Takové ty tipické rodičovské kecy: ,,Proč ses na to vykašlala? To pujdes na gympl s ostudou? Co měla Natálka?" Natála je jedna strašná šprtka. Po kázání mě mamka poslala do pokoje.
Šla jsem do pokoje, lehla jsem si na postel a už ze zvyku jsem zapla Facebook. Zase milion upozornění. Na Facebooku se o me zajímá docela dost lidi. Na profilovce mám kolem 350 liku. Pise mi i dost kluků, ale všichni jsou hnusny, blbý nebo nějaký zpitky. Ve skutečnosti jsem měla jen jednoho kluka a to byl strašnej přešlap. Už nikdy bych to nechtěla zažít.
Slyšela jsem známý zvuk messengeru a přečetla si zprávu. Byl to Albert! Jeden strašně krásnej kluk z devítky. Nikdy jsem jsem si s nim nepsala, ani se s nim nebavila. Jenom jsme se zdravili.
Napsal ahoj a já mu odpověděla tím samým. Zeptal se me jak se mám, takové ty obyčejné začátky konverzací. Když jsme dokončili povídání o našich náladach, zaskočil mě. Víte co mi řekl? Ten nejhezčí kluk ze školy mi napsal, že mi to dneska ve škole slušelo! Jak bylo to vysvědčení, tak jsem měla na sobě takové bílé šaty. Poděkovala jsem a on psal dál. Byla jsem hrozné netrpělivá, ty poskakující tečky mě znervózňovali.
,,Víš, mohl bych se tě na něco zeptat?" ,,Jo, můžeš" byla jsem strašně nedočkavá a takové to moje"stronger" já by nejradši napsalo něco jako ,,Ne nemůžeš, ty musíš"
,,Nechtěla bys se mnou jít na to naše předávko?" Ááááááá! Albert se MNOU chce jít na jejich předávko? Já snad omdlim.

______________ _____________ __________
Ahoj, omlouvám se, že tahle část nemá hlavu ani patu, ale chtěla jsem to nechat trošku otevřené. K fotce: Vlastně si nepředstavuju jako Cacu, ale nemohla jsem najít někoho, kdo by mi na prostě seděl, když tak mi posílejte odkazy na fotky, jak si představujete Vy. Budu ráda, za všechny votes a komenty, vlastně i za to, že si to někdo přečte,. Děkuji. :)

Proč zrovna já?!Where stories live. Discover now