Brie.. Tak jí každý říkal.. Byla skvělá holka. Chodila do školy v Hawkinsu, měla docela spokojený život se svojí matkou v krásném domě.
Jednoho dne se její život převrátí naruby a bude myslet na jediné... Na člověka do kterého se zamilovala tak že...
O čtyři zajímavé dny později~ Jedla jsem špagety. Furt jsem přemýšlela jestli se vůbec objeví Eddie. Jinak to budu do smrti.. Jacob seděl u stolu vedle mě. ,, Chutná ti to? " ,, No, celkem to ujde.. " ,, Ujde? " ,, Vlastně.. Sakra.. Je to celkem i dobrý.. " Milovala jsem špagety ale tvářila jsem se že to moc dobrý není abych mu nezvýšila ego. ,, To mám radost. " Když jsem dojedla odnesl talíře do dřezu. ,, Můžu se na něco zeptat? " ,, Určitě, zlato. " ,, Přestaň mi tak říkat nejsem tvoje-" ,, Jo, já vlastně zapomněl, jsi Eddieho zlato.. " mrkl na mě s úsměvem ale já tomu nedala pozornost. ,, No chtěla jsem se zeptat jestli nemáš nějaké knihy.. " ,, Knihy? " ,, No, knihy.. Nějak ten čas zabít musím.." ,, Tak já tě tam zavedu." Uchopil mě něžně za ruku. Vedl mě přes tu chodbu až jsme došli k jedněm dveřím. ,, Tady to je, je to místnost jen pro knihy. Něco si tam můžeš vybrat. " Vešli jsme dovnitř, bylo to tam celkem velký. Zahlédla jsem knihu kterou mám právě doma rozečtenou ale byla vysoko. Asi vás teď napadlo co dělá mamka při mém zmizení.. Nic.. Má dva týdny být na nějakém pracovním výletě nebo co. Ani neví že se její dcera ztratila.. Jacob si všiml jak na tu knihu zírám. ,, Chceš ji? " ,, Ano ale je vysoko.. Tam nedosáhneš ani ty-" v tom mě chytil za boky a vyhodil si mě na ramena. ,, Panebože Jacobe! Ani nevíš jak jsem se lek-" došlo mi že jsem ho oslovila jménem. Vzala jsem knihu a on mě pomalu postavil na nohy. Nevěřícně se mi zadíval do očí,, Ty jsi mě oslovila jménem" Úplně jsem zmrzla. Dívali jsme se každý tomu druhýmu do očí. Začal se ke mě přibližovat. Sakra... Já stála jak přikováná k zemi a zírala na něj. Byl svým obličejem už od toho mýho asi tři centimetry. Něžně se svými rty dotkl těch mých a hned se odvrátil. ,, Sakra.. Promiň.. " schoval si obličej do dlaní a odešel z knihovny. Já jen tak stála primražená a zírala na to místo kde před chvílí Jacob stál. Nechtěla jsem první pusu od něho, chtěla jsem to od toho pravého, od Eddieho. Sesunula jsem se k zemi. Začala se mi ukrutně motat hlava až jsem z toho usnula. Nechápu jak jsem mohla usnout..
Probudila jsem se v měkkounké posteli. Byla tak příjemná na dotek, ještě lepší než ta jeho sedačka. Otevřela jsem oči. Byla jsem v nějaké ložnici. Spatřila jsem jak Jacob sedí v křesle nedaleko mě a schovával si obličej v dlaních. Sedla jsem si, asi to bylo nahlas protože se hned na mě podíval.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,, Je ti už lépe? " ,, Jo jde to.. " ,, Já.. No.. Promiň mi to co se stalo.. " ,, Nevěřím že jsem svoji první pusu dostala zrovna od svého únosce.. " ,, Cože fakt? Kdybych věděl že tě Ed ještě nepolíbil tak.. Tak bych to neudělal.. Já jsem idiot.. " ,, To je už jedno.. " ,, Takže mi odpouštíš? " ,, Jen malinko" ,, I to mě stačí, děkuji.. " ,, Ty ho nazýváš Ed? " ,, Jo, je to krátký a jednoduché " usmál se.. Začal se mi ten jeho úsměv líbit. Jen doufám že se do něj nezamiluju, prosím jen to ne. Já se dokážu reálně zamilovat do kohokoliv kdo se o mě stará.
